Sběrna úvah

Přimhouřit ne přihmouřit!

25. března 2013 v 16:32 | Gura-chan
Zdravím,
Měla bych to říct na plnou hubu. Nedokážu to. Nedokážu být bez blogu. Ach ano, já vím, ponižující jest tato pravda, ale nedá se nic dělat. Už aby všechny zkoušky zmizely v útrobách měkkýšů!
Ne, že bych nemohla psát, (Kvůli maturitě? Dejte pokoj!) ale cítím se provinile, že raději píšu, než se učím. A neučit se to není dobře. Věřte mi, není.
Avšak blíží se jarní prázdniny a tudíž si snad můžu ulít článek, no ne?

Vajíčka a chleba na tisíc způsobů

7. března 2013 v 18:29 | Gura-chan
Já to vím.
Vím, že si věčně jen stěžuju na fůru věcí. Mohla bych klidně sesmolit malý seznámek:
1)Nemám čas.
2)Nemám peníze.
3)Musím se učit na maturu.
4)Všechno mě štve.

Dnes se opět budu věnovat bodu č. 2 a přidám i bod č. 5, který zní: Mám hlad.
Ale teď vážně, jsem socka. Doopravdy na mě tato pravda dolehla až dnes ráno, když jsem si uvědomila několik dost podstatných věcí:
Zrovna včera mi skončil ODIS, tudíž nemůžu jet "zadáčo".
V peněžence se mi válí poslední (a jakože fakt poslední) dvacetikoruna, s kterou bych se mohla úspěšně dostat do školy, ale ze školy už ne.
Kdybych tedy použila onu dvacetikorunu a koupila si lístek alespoň se studentskou slevou, musela bych se ze školy dostat nějak jinak, ale jelikož nemám kredit, nemohla bych ani zavolat tatovi ať mě odveze.
Vzkutku prekérní situace.

Nevhodná pro život

26. února 2013 v 19:41 | Gura-chan
Zdravím,
Poslední dobou nic moc, jak se tak koukám...
Celá naše třída má očividně naprosto na háku, že má za chvíli maturovat a já se zatím potím jen nad přípravou učení nikoliv učení v doslovném výrazu slova. Ale samozřejmě by se dalo říct, že už umím meteorologii, krajinu, část geologie... hm a to je vlastně vše, dámy a pánové!
Navíc mi moc nepřidaly ony tři týdny nicnedělání - první týden byla praxe, další týden prázdniny a hádejte co? Další rovněž praxe. Slyšeli jste někdy o Vlčích hlídkách? Jde vlastně o monitorování velkých šelem (medvěd, rys, vlk) na území ČR.

Nečtěte o psaní, čtěte své psaní a nejlépe ho pište

12. února 2013 v 17:58 | Gura-chan
Zdravím,
To je tak, když se člověk celý den nabuzuje, že půjde psát a nakonec dělá něco ale úúplně jiného, nač čím stráví hodiny a hodiny a vůbec si toho nevšimne.
Musím však uznat, že se lepším. Můj status "Bez šťávy" konečně zmizel v útrobách času a já se v příběhu posunula o pěkných několik kapitol.
Dnes jsem rovněž zasedla na trůn, že půjdu něco sepísnout, ale nakonec jsem zabrousila na jiný blog, kde jsem četla články o psaní.
Děsná CHYBA!

Bad luck

3. ledna 2013 v 17:05 | Gura-chan
Znáte to meme - Bad luck Brian? Na "gegu" ho vidím skoro neustále a přesně tohle meme pro mě dneska sedí. Taky to bylo vůbec první na co jsem, s kapkou žalostného humoru, pomyslela, když jsem dnes odcházela ze školy.

Guláš na cestě

31. prosince 2012 v 14:43 | Gura-chan
Opravdu bych nečekala, že většinu prázdnin budu na návštěvách anebo si návštěvy najdou mě... Cítíte jak z té věty přetéká zklamání a stud?

Slova, která nabíjí aneb druhý dech

22. listopadu 2012 v 17:49 | Gura-chan
Když se otočím, skoro je vidím, jak se tlačí na pomyslné sklo dveří.
-Poselství konce světa
-Vánoce
-Silvestr
-Narozeniny (Věřili byste tomu? Za méně než dva měsíce! Jsem stařena. Vykopávka. Měla bych si jít koupit protézu.)
- a v neposlední řadě - Maturita

Škola nebo bufet?

13. listopadu 2012 v 14:50 | Gura-chan
Jde to tak moc vidět, že v poslední době nemám čas? No... vzhledem k tomu, že tu skoro nepíšu je to očividné a ono nejde ani tak o čas jako o znechucení životem a neschopnost udělat cokoliv užitečného. Jednoduše řečeno - nemám náladu. Asi to jde vidět.
A jako vždy, když nemám náladu, snažím se ji zlepšit a to jde jen skrz One Piece.. vááážně. Je to jako droga a působí zaručeně antidepresivně. Je mi jedno jestli si myslíte, že je to blbina. Pro mě není, já jsem One Piece-ačka už skoro stejně jako Gintama-čka.

Černý policajt a nepřítomná prodavačka

26. října 2012 v 18:07 | Gura-chan
Ách jo. Čím to připomíná prázdniny? Já bych řekla, že ničím. Leda se tak možná déle vyspím, ale nakonec stejně musím dělat ony rutinní každodenní práce.

Rozhovor přes hranice

22. října 2012 v 19:25 | Gura-chan
Zdravím,
Konečně mám ten vytoužený týden, kdy v bytě neoxiduje sestra (otec sice i nadále, ale to už je o něčem jiném)… samozřejmě, znamená to, že veškeré úklidové i jiné práce připadají na mě, ale to je fuk.
Nic není tak super, jako mít po škole klid. Moct tancovat po pokoji a broukat si písničky, zatímco stelu nebo ukládám věci. Moct dělat obličeje na hyperaktivní rybky v nádrži, zkoušet si staré věci před zrcadlem, nebo kreslit - nerušeně - bez toho, aby vám kdokoli stál za zadkem. Moct si vytáhnout klávesy a hrát do kolečka Lacie z Pandora Hearts a Fairy tail soundtracky a spousty dalších věcí.
Proč je dělat nemůžu? Jo jasně, mít vlastní pokoj, tak si výskám. Jenže náš byt je dost malý a někdy tam prostě není k hnutí. Když jsem tam sama, je to jako ráj.
 
 

Reklama