O blogu

Za mořskými múzami

24. července 2014 v 20:31 | Gura-chan
Zdravím,
Pokud vás náhodou praštila do očí roztažená stránka blogu, tak vězte, že je to tak schválně, poněvadž trocha prostoru je třeba. To, že úvodní obrázek této změně nevyhovuje je už vedlejší, ale něco s tím v budoucnu určitě udělám.
Dnes jsem však zhotovovala novou škatuli přímo pro druhou knihu a zjistila, že mám jen výjev ze školy, který alespoň trochu odpovídá tématu a atmosféře druhé knihy. Bohužel pro mě, jsem se s tím obrázkem zrovna nenadřela - alespoň ne s pozadím, tak to prostě přejděte, mávněte nad tím rukou, a uděláte mi radost.
Ještě než vydám tenhle článek, pravděpodobně zde na blog přibude poslední část první kapitoly z druhé knihy, poněvadž jsem na ni úplně zapomněla (měla jsem za to, že už tu dávno je).

Literární deníček (11. 4. - 21. 4. 2014 ) šesté číslo

15. května 2014 v 20:59 | Gura-chan
Zdravím všechny bojeschopné pisálky i nepisálky,

tak jsem zde opět abych vám představila již šesté číslo mého sedmidenního Literárního deníčku. Je ovšam nutné podotknout, že toto číslo je zvláštní oproti ostatním. Za prvé je to fakt, že sedmidenní zápisy už jsem měla dávno pohromadě, měl tedy vyjít mnohem dřív. A rovněž je to záznam o dnech, kdy jsem psala jako náruživec téměř každý den, proto ta rychlost i vzhledem k předchozímu číslu, které vyšlo relativně nedávno.
Tím to ale zdaleka nekončí, poslední a ne příliš šťastná věc je ta, že jsem právě po těchto sedmi dnech opět přestala na dlouho psát. Mohly za to přípravy na zápočty, které jsou i teď v plném proudu, takže nemám moc čas ani na psaní normálních článků, ale také za to mohla ta bídná část knihy, ve které momentálně dlím. Ta, kterou pořád nevím jak napsat dobře. Takže jsem ve fázi největšího škrtání a úvah jak to zaonačit, aby to klapalo. Navíc cítím, že jsem běhěm těchto sedmi dnů dost vystřílela svůj "psací" prach, takže čerpám síly.

To by tak bylo k úvodu vše.

Literární deníček (11.3. - 6.4.) páté číslo

7. dubna 2014 v 21:17 | Gura-chan
Zdravím,
Dnes vychází včera dokončené již páté číslo mého Literárního deníčku.
Zápisy jsou opět sedmidenní, musím ale božúžel uznat, že jsem toho za těch sedm dní moc nestihla. Pořádně jsem se rozjela až teprve včera, dneska chci taky něco "spísnout", doufám, že na to bude čas. Přece jen jsem se dnes vrátila domů až kolem šesté a ty dvě hodiny utekly ani nevím jak. V troubě se peče jablková buchta, abych ráno hlady nepadla a měla i co na svačinu, protože tam zase budu většinu dne... ale ve středu mám volno takže se to trochu vyrovná.

Nejsem tu ale dnes od toho, abych do vás hustila kecy z první ruky, jsem tu kvůli pátému číslu Literárního debilníčku.

Literární deníček (16.10. - 26.1.) čtvrté číslo

28. ledna 2014 v 13:32 | Gura-chan
Zdravím,
Ačkoliv jsem předpokládala, že za leden se tu již nic neobjeví, přepadla mě v posledních dnech naléhavá chuť psát, která měla za následek jak překročení mého osobního rekordu v počtu znaků bez mezer napsaných za den, tak pokročení v Literárním denníčku i v celém příběhu.

Pírka Čarodějů II. - 1. kapitola/ 2.část

11. prosince 2013 v 19:38 | Gura-chan
Doporučuji přečíst 1. část. :-)
A opět upozorňuji, že tato kapitola je spamový ráj, pro ty, co ještě nečetli 1. knihu.

Gura-chan

Předzápočtová lenost a japonská květinka

11. prosince 2013 v 18:11 | Gura-chan
Zdravím,
Svědomí mi už vráží motorovou pilu mezi lopatky a proto, i když nemám valnou představu, co zase vyplodím za myšlenkový všechnoguláš, přece jen píšu.
Všechnoguláš je termín, který už určitě někdo vymyslel, ale přece jen jej částečně považuji za vlastní slovo, zvlášť když má specifický význam v jednom příběhu, který píšu.
Tento týden se na mě sesypaly dva zápočty, z kterých mám celkem dobrý pocit, ale to nejhorší, dámy a pánové, přijde samozřejmě příští týden. No, možná ještě horší variace nastane v lednu, ale to mě ještě nemusí trápit, poněvadž mezi prosincem a lednem leží sladký čas břichobolů ze svátečního jídla a pití obzvlášť. Doslova jako časově omezený portál do jiné dimenze, kde si snad konečně spočinu, a který mě na nový rok vyhodí po hlavě zpět na studenou a tvrdou dlažbu reality.

Literární deníček (29.8 - 29.9 2013) - třetí číslo

30. září 2013 v 15:00 | Gura-chan
Zdravím, mé zbloudilé duše,

Ne, nezanevřela jsem na psaní, i když to tak nepochybně vypadá. Vlastně vzhledem k tomu, že mi začíná vysokoškolský život píšu celkem dost. A rozhodně jsem přes prázdniny nezahálela, svědčí o tom ten nárůst nových kapitol, co jsem za tu dobu stihla sesmolit. Ale vážně, když sednete na trůn každý den, je to na tom příběhu znát a jde to opravdu nečekaně rychle. Vzhledem k tomu, že jsem si však na začátku tohohle roku válela šunky u maturity, ležela druhá kniha ladem, což je škoda. Myslím, že nebýt toho, mohla už být hotová.

V posledních dnech

18. září 2013 v 13:57 | Gura-chan
Zdravím ze světa vytížených a stresovaných lidí,
Není to samozřejmě tak úplně pravda, ono sesmolit článek tak dlouho netrvá. Jen mým líným mozkovým buňkám se nechtělo nějaký vyplodit.

Připravte mi lavor

25. srpna 2013 v 18:25 | Gura-chan
Zdravím, mé zbloudilé duše,
Ne neumřela jsem, i když k tomu pravdaže nemám daleko, ale moje chuť napsat článek vyprchala jak bublinky z coly a to i přes to, že už nedělám málem nic jiného, než že vejrám do noťáska.
Zase se toho děje nějak moc.
Světe, osude či ty, bílý králíčku, co řídíš naše životy (ne, neberu LSD), na mě se musí pomalu! Když mi do cesty naseješ moc sazenic, tak se kymácím a hlava mě bolí! Jsem spíše klidný člověk, zvyklý a svůj denní režim. Jakmile mi režim zmizí, nevidím ani neslyším a bolí mě hlava, jak už jsem zmiňovala!

O Autorce, blogu a jak to všechno začalo

20. srpna 2013 v 14:50 | Gura-chan
O Autorce

Obecně
Žiju v Moravskoslezském kraji, je mi 21 let a studuji na univerzitě Ekologii. Zajímám se o jazyky - momentálně se učím Japonsky. Na internetu vystupuji pod přezdívkou Gura-chan, Mrs.O případně Misisou.
Jsem člověk, co rád zkouší a učí se nové věci. Nejprve mě ta věc ale musí dostatečně nadchnout, abych stála o to ztrácet s ní svůj čas. Takhle jsem se jednu dobu učila těsnopis, naučila jsem se plést (háčkování ještě kašlu), zkouším dělat i let's playe z her na svém kanále na youtube, no a tvořím jak malováním tak psaním, což považuji asi za nejdůležitější v mém životě.
Píšu originální příběhy vlastně skoro celý můj život, ale úspěšně dokončené mám jen poslední z nich, co jsou již psány elektronicky. Kvůli nim jsem si založila tento blog, (původně jen kvůli jedinému příběhu) s přáním podělit se o ně i najít zpětnou vazbu.
Považuji se spíše za vypravěčku, než za obecného pisálka, protože většina z mých příběhů vznikla nejprve v mé hlavě, aniž bych se je pokoušela napsat. To přišlo až později, kdy pro ně v mé hlavě už nebylo místo a tak musely ven na papír či do textového editoru. Teď se proto snažím psát o nich jak nejlépe dovedu.
Co vám tady na blogu tedy můžu nabídnout?
 
 

Reklama