O blogu

Nové projekty a změny na blogu

28. září 2016 v 23:30 | Gura-chan
Zdravím,
Tak jsem tak přemýšlela, že bude nejspíš úplně nejlepší, když krapet překopu blog ještě ve větším měřítku, než jsem původně zamýšlela.
Abyste rozuměli - měla jsem v plánu přidat jednu rubriku (i když můj metr pochybnosti mi neustále šeptá do ouška, že bude nejspíš permanentně na suchu, jelikož nebudu nic kutit - jedná se o kutilskou-kreativní rubriku) a v tom mě napadlo - proč nepřidat další projekty, které jsem stejně měla v plánu rozjet (ano, jsem idiot, co se do projektů vrhá po hlavě, ale pak není ani schopný je dokončit) a také vytvořit nové "přihrádky" i pro věci, které byly až doposud vždycky smeteny do Sběrny úvah ( rubrika Myšlenky), takže původní účel, že se zde budou vyskytovat pouze názorové a tematické články tak trochu pokulhává.Zkrátka v plánu je zhruba něco takového…

Knihovnička příběhů - info

8. srpna 2016 v 17:46 | Gura-chan
Zdravím,
já vím, že valná většina z vás zrovna nehoří pro takzvané informativní články, protože jak víme, jsou trapné, zbytečné a nikoho v konečném důsledku vlastně nezajímají. Můžu se snad ospravedlnit tím, že na mém blogu to zase tak častá věc není (svoje kydy nepočítám), a také tím, že mám tentokrát nutnost dát vědět, že se něco děje.

Vážení možná už jste si toho všimli, i když předpokládám, že spíše ne (nebuďme přehnaně optimističtí), ale moje sesterská stránka nazvaná Knihovnička příběhů (jedná se o projekt, více ZDE) je v čudu. V tahu. Smazaná. Neexistuje.

Docela to bolí. Měla jsem ji ráda už jen tím, jak byla super jednoduchá a jak super jednoduše se na ní věci upravovaly a přidávaly a tak podobně. Důvodem že Knihovnička již momentálně neexistuje je rušení domény webzdarma.cz (alespoň doufám, že to mám dobře). Zkrátka mi napsali mail, že se doména ruší a ať si naseru - ne to samozřejmě nenapsali, ale o mnoho lepší pocit z toho nebyl.

Takže proto musím oznámit (hlavně tedy čtenářům), ať se zbytečně neděsí, že je Knihovnička pryč, samozřejmě ji obnovím, bude to ale nejspíš trochu trvat. Vyzkouším asi navrhovaný Wordpress, ale pokud to nebude ono, musím přesedlat na jinou doménu, naučit se s ní pracovat a vytvořit Knihovničku aby byla co nejpodobnější původnímu jednoduchému designu.

Momentálně je tedy valná většina delších příběhů nedostupná, tak s tím počítejte. Menší povídky jsou pořád také zde ve tvorbě, takže no problemo.

RIP Knihovnička příběhů 0.1


Projekt frčí dál, dont worry...

Gura-chan

Trolololo...

15. prosince 2015 v 23:16 | Gura-chan
Zdravím,
docela ráda bych si to odpustila ale více co?... Ne, ani náhodou, na tohle se nedá nereagovat!
Úplně nejdřív ze všeho se musím od srdce zasmát, protože, to je přece tak geniální!

Já, osoba tak nesnášející pitomosti, co jsou servírované na hlavní stránce blogu, články tak krátké a vesměs nic zajímavého nepřinášející... jsem byla lynčována za podobnou věc, a ono je to opravdu k smíchu, poněvadž jsem skutečně měla předtuchu a sama sobě jsem si řekla:

"Ach můj bože, takovou slátaninu, jako je tvůj článek - O věcech, které zabíjí mou chuť ještě kdy zavítat na vaši stránku - přece nemůžeš zveřejnit! Podívej se na to pořádně, vždyť je to tvůj narychlo sepsaný výbuch vzteku nad gify!... tohle přece NEMŮŽEŠ myslet vážně, Gura-chan?"

A pak jsem si řekla, vlastně proč ne, že? Ano, nestojí to za nic, a ano název článku pořád působí dost zaprodaně, dokonce i když jsem tam nepoužila to - 5 věcí, co... Ale to je právě to, nebo ne?

Kolikrát když jsem psala článek, se kterým jsem si vážně dala práci, jsem si říkala, že by to možná bylo fajn, kdyby se objevil na hlavní stránce blogu, možná by to pro někoho mohlo být zajímavé apod. Kolikrát?

A poté, co jsem vydala článek, který v žádném případě není kvalitní a je to jen narychlo splácané kritizování parchanta, co sám neví a jen se škrábe na zadnici... řekla jsem si: To by mohlo být ono. Ta věc, která se evidentně lidem, co vybírají články pro hlavní stránku blogu, velice líbí. To by mohlo vyjít.

A hádejte co?
Na můj háček se chytila tučná ryba. Hooray!

Vykecávačka

15. října 2015 v 23:24 | Gura-chan
Zdravím v tuto pozdní hodinu,
jelikož nejsem schopna napsat článek v rozumnou dobu. Prostě to nejde, mozek mi začíná pracovat až v pozdních hodinách nemluvě o tom, že téměř celý den jsem strávila ve škole - yaay.

Shame nun on me

12. srpna 2015 v 10:30 | Gura-chan
Pro některé články nedokážu najít dostatečně neotřepaný úvod, aby to nevyznělo tak příšerně "lituj mě sakra!" nebo "no ale víš..." a nevyvolávalo v čtenářovi utvělou potřebou vyzvracet se na autorův hrob. A přesně tohle je jeden z těch článků, takže jednoduše předstírejme, že se nic takového jako více jak měsíční absence jakéhokoliv článku nebo alespoň kusu napůl rozžvýkaného sousta, předstírajícího, že je článek, vůbec neudála. Ne, ani omylem. A přejděme rovnou k věci.

Klid před bouří

27. ledna 2015 v 22:38 | Gura-chan
Zdravím,
Zkouškové ze mě ždímá, co se dá, ale úspěšně se bráním. Momentálně mám jednu z mých světlých chvilek (Jednu z? Vždyť ještě žádná nebyla!), kdy si můžu oddechnout a rozumně se připravovat na další tunu zkoušek (Ok, zbývají mi 3), aniž bych musela pít hektolitry kafe nebo co chvíli upírat na hodiny zoufalé pohledy. Toho času zas tak moc nemám, ale pořád je to lepší jak mít dva nebo jeden den na naučení. Sice jsem profík na tyto situace, ale mému zažívání to nedělá dobře… a ani mému průměru ne.

Projekt knihovnička…

10. ledna 2015 v 22:45 | Gura-chan
… a obvyklé úpění nad zkouškovým

Zdravím všechny náhodné zbloudilce,
(bez obvyklého přivítání to prostě není ono), mám pro vás čerstvé novinky ze zpravodajství ale i některé, co už by nikdo za novinky nepovažoval, jak staré informace obsahují.

Literární deníček (14.11. - 30.12.) osmé číslo: Finished

30. prosince 2014 v 22:08 | Gura-chan
No toto trvalo, podotkne každý, kdo ví, jak zatraceně dlouho mi trvalo sesmolit první knihu a na druhou už mnozí ani nečekali. Ta se sunula jak šnek v posledním tažení - jak by řekla Miren, postava z Pírek. Ale nakonec se dosunula, věřte tomu nebo ne.

Literární deníček (16.7 - 8.11.) sedmé číslo: Kolaps a selhání

8. listopadu 2014 v 21:06 | Gura-chan

Zdravím všechny pisálky a ostatní smrtelníky neznající tuto bohulibou činnost,
Připomeňte mi, že až příště budu psát úvodní pozdrav, vyberu něco méně provokativního, třeba se nechám inspirovat vysokoškolskou korespondencí s profesory a budu vás oslovovat tituly, které nemáte a pravděpodobně nikdy mít ani nebudete.
Jízlivostí k trvalému odloučení od společnosti. Ano už toho nechám. Prvními slovy se odradí 60% čtenářů, takže teď, když zůstali jen lidé imunní vůči snobským narážkám a lidé, kterým význam vět dojde až za pár hodin, můžu směle pokračovat v původním plánu smolit nové číslo mého literárního deníčku a vysvětlit všem všímavým šikulkám, proč jeho název zní právě kolaps a selhání.

Síla ultimátu

1. listopadu 2014 v 19:29 | Gura-chan
Zdravím,

tak je takdy listopad, a mě jaksi nedochází, že už se dva měsíce lopotím až hrůza. Dnes je první sobota, kterou nemám zapinkanou nějakou činností, ale i přesto jsem si ji zapinkala já sama, když jsem spala až do dvou odpoledne.
Ptáte se jak je to možné?
 
 

Reklama