Japonština polopatě 9. díl

19. srpna 2016 v 20:32 | Gura-chan |  Japonština polopatě
Zdravím,
uběhlo dost času od nějaké nové lekce, částečně kvůli faktu, že se teď soustředím hodně na psaní než na Japonštinu (shame on me) a také kvůli předpokladu, že už jsem celkem hodně vysvětlila v předchozích lekcích a tak nějak se mi nedostává materiálu.

To byl ovšem OMYL. Pravdou je, že jsem opomněla pár věcí, tudíž se k nim obloukem opět vrátím. Co se tedy bude v tomto díle probírat?

Připomenu přídavná jména a koukneme se, jak se vytváří jejich minulá forma. S tímto vědomostním obohacením, už se můžeme bez obav vrhnout na vytváření vět ve smyslu (přeji si něco, chci něco, potřebuji něco), ano chytré hlavičky už vědí, že se chystám na přací příponu -TAI plus nějaké další perličky k tomu. A když už u toho budeme, rovněž si povíme i minulou formu (včetně záporu).
Osobně nechápu, jak jsem na tohle mohla zapomenout, ale to víte, byla jsem tak hr naučit se přechodníky… -_- gomennasai.


Přídavná jména
Pokud nemáte tušení jak přídavná jména poznat, do jakých skupin se dělí a jak se podle toho vytváří jejich klad a zápor, bude nejlepší, když se kouknete do páté lekce >ZDE< Ostatním pouze připomenu.

Příkladem př. jména z první skupiny (končí na -oi,-ai,-ui,-ii) může být např. samui = studený

Klad: Yuki wa samui desu. -> Sníh je studený.
Zápor: Kono kama wa samukunai desu. -> Tahle pec není studená.
Otázka: Soto wa donna tenki desu ka? Samui desu ka? - Jaké je venku počasí? Je zima?

Příklad z druhé skupiny (-ei, plus ostatní) může být nigiyaka = rušný

Klad: Tokio wa nigiyaka na machi desu. -> Tokio je rušné město.
Zápor: Ano mura wa nigiyaka dewa arimasen. -> Ta vesnice není rušná.
Otázka: Kono michi wa nigiyaka na tokoro desu ka? -> Je tahle ulice rušným místem?

Minulost přídavných jmen
To bychom měli. Ta pravá sranda ale přichází, pokud se přídavná jména ocitnou v minulosti. Z některých vybraných přídavných jmen potom může vzniknout pravý jazykolam, např. u atatakai = teplý (to je snad úplně nejhorší). Ale zpět k vysvětlování.

Samozřejmě, že tvary se budou lišit opět podle skupin přídavných jmen. S druhou skupinou je to ale poměrně jednoduché, jak už asi tušíte, stačí zaměnit přítomnou (a budoucí) formu DESU za formou minulou, čili DESHITA.
Vypadá to potom následovně.

Příklad: Kawa no mizu wa kirei desu. - Říční voda je čistá. => Kawa no mizu wa kirei deshita. - Říční voda byla čistá.
Kirei = hezký, čistý

Horší je to s první skupinou. Zde uděláme jednoduchou úpravu, v podstatě u přídavného jména (např. semai = úzký) odstraníme koncovku -i a místo ní přidáme KATTA + DESU.

Klad: Semai => semakatta desu (Heya wa semakatta desu - Pokoj byl úzký)
Zde si člověk musí dávat pozor leda na to, že se zde skutečně řekne desu ačkoliv se jedná o minulost.

Příklady:
hayai (rychlý) - hayakatta desu
atsui (horký) - atsukatta desu
hikui (nízký) - hikukatta desu
atatakai (teplý) - atatakakatta desu (schválně si to zkuste říct nahlas třikrát za sebou)
amai (sladký) - amakatta desu
omoi (těžký) - omokatta desu

A teď jak na zápor v minulosti. V podstatě uděláme to samé, tzn. odstraníme -i, přidáme ale jinou koncovku KUNAKATTA + DESU. Když si připomeneme, jak se tvoří zápor v přítomnosti je zde koncovka -kunai, dalo by se tedy říct, že i v tomto -kunai, odstraňujeme -i a přidáváme katta. Výsledkem je tedy doslova zápor v minulosti. Dává to smysl, ne?

Zápor: Semai => semakunakatta desu (Soto no michi wa semakunakatta desu - Venkovní cesta nebyla úzká)

Příklady:
karui (lehký) - karukunakatta desu.
ooi (hodně) - ookunakatta desu.
chikai (blízký) - chikakunakatta desu.
osoi (pomalý) - osokunakatta desu.
sukunai (málo) - sukunakunakatta desu. (o_O)
suzushii (chladivý - příjemně) - suzushikunakatta desu.

Tak a teď aby toho nebylo málo a jak správně tušíte, abych vás pořádně zmátla (Hold on, nemám v úmyslu vás učit a ne plést…? Whatever.), vrhneme se skokem na další věc.
Tentokrát ale budeme pracovat se slovesy, takže pokud nemáte sklon si občas plést př. jména se slovesy, nebude vás to mást ani trochu. Horší bude, když zaměníte přípony u přídavných jmen a sloves… popravdě to se někdy stává i mně samotné. Abych už ale déle netlachala a přešla k věci…

Přací přípona -TAI
Tai se používá téměř úplně stejně jako MASU forma, takže pokud umíte udělat masu formu slovesa, dovedete to i s -tai příponou. Vysvětlím nejlépe na příkladu.

Taberu - tabemasu - tabetai (jíst - jím/jíš atd. - chci jíst)
Suru - shimasu - shitai (chci dělat)
Macu - machimasu - machitai (chci čekat)
Nomu - nomimasu - nomitai (chci pít)

Jako zástupci jednotlivých možností vzhledem k druhu slovesa to myslím zcela postačí. MASU formou jsem se zabývala v rámci sloves opět v páté lekci >ZDE< takže kdyby něco, nakoukněte.

Příklady:
Tsumetai bíru wo nomitai desu. - Chci si dát studené pivo. (chcí pít)
Kono atarashii hon wo yomitai desu. - Tuhle novou knihu si chci přečíst.
Asoko ni nee-san ga hataraite imasu. Watashi mo ano tokoro de hatarakitai desu. - Támhle pracuje moje starší sestra. Taky tam chci pracovat.
Koko wa kirei na basho desu ne. Boku wa itsuka koko de sunde itai desu. - Toto je krásné místo, že? Jednou tu chci bydlet. (pozn. imasu -> itai, itsuka - jednou, někdy)
Chotto kami wo kiritai desu. - Chci si trochu ostříhat vlasy.
Umi no senshi ni naritai desu! - Chci se stát bojovníkem oceánu! (Just One Piece things.)

Zápor je potom hodně podobný… no vlastně skoro stejný jako u přídavných jmen. Z -tai odstraníme -i a přidáme -kunai.

Příklady:
Tsukareta desu. Mo hashiritakunai desu yo. - Jsem vyčerpaný. Už nechci běhat!
Tasukete! Shinitakunai! - Pomoc! Nechci umřít! (Ok, už toho nechám ^^)
Kono yasai mo tabetakunai desu. - Tuhle zeleninu už nechci jíst.
Gakkou he ikitakunai. Kyou wa tesuto wo shimasu. - Nechci jít do školy. Dneska máme test.

Když je podobný zápor, jak na tom asi tak bude minulý čas? Hádáte správně, je stejný.
Ikitai - ikitakunai - ikitakatta - ikitakunakatta (chci jít - nechci jít - chtěl jsem jít - nechtěl jsem jít)
V kladném minulém čase opět odstraníme z TAI -i a přidáme KATTA. V záporu odstraňujeme z KUNAI -i a přidáváme KATTA.
Pretty cool, huh?

Příklady:
Kinou nodo ga kawakimashita. Tada no mizu wo nomitakunakatta kara, remonédo wo nomimashita. - Včera jsem měl žízeň. Nechtěl jsem pít pouhou vodu, tak jsem vypil limonádu.
Watashi wa oyogu koto ga jouzu ni naritakatta. - Chtěla jsem být dobrá v plavání. (Krapet složitější věta, tuhle část gramatiky popíšu v jiné lekci. Zde se soustřeďte na naritakatta, jouzu (džódzu) = být dobrý v něčem)
Kanojo wa watashi ni ano shukudai wo misetakunakatta. - Ona mi ten domácí úkol nechtěla ukázat. (miseru - ukázat)
Kinou made kare wa ano joukyou wo setsumeishitakunakatta. - Do včerejška nechtěl tu situaci vysvětlit. (setsumei suru - vysvětlit, joukyou (džókjó) - situace)

No dobrá, teď něco jednoduššího. (Nějak jsem se utrhla z řetězu)

Ringo wo kaitakatta, suki desu kara. - Chtěl jsem koupit jablka, protože je mám rád. (kau-koupit)
Aitakatta! - Chyběl jsi mi. (doslova = chtěl jsem tě potkat, au - sejít se)

Oukej, to bychom měli -tai příponu. Chtít něco pokud se nejedná o sloveso ale o podstatné jméno (většinou se jedná o materiální věci), čili chci např. auto, se řekne krapet jinak. Použijeme místo toho slovo HOSHII. A vypadá to následovně.

Příklady:
Atarashii Harry Potter ga hoshii. - Chci nového Harryho Pottera. (Což je fakt ^^)
Kyounen no kurisumasu ni neko ga hoshikatta. - Minulé vánoce (Vánoce minulý rok) jsem si přála kočku. (čti hoškatta)
(hoshii funguje jako přídavné jméno - hoshii -> hoshikunai -> hoshikatta -> hoshikunakatta)

A jako poslední věc jsem slíbila vysvětlit jak říct, když něco potřebujeme. Slouží k tomu slovo HITSUYOU. Čte se jako hicujó, hi se v Japonštině čte měkce, je to něco mezi hi a chi spíše blíže k chi. Jestli znáte např. z anime (no kde jinde, že) slovo hisashiburi, možná jste to hi na začátku dříve ani nezaregistrovali, je na něj dáván hrozně malý důraz, proto jde kolikrát slyšet prostě jen sashiburi.

Příklady:
Anata wa yasai wo kaimasen deshita ka? Imo to tamanegi ga hitsuyou desu! - Ty jsi nekoupil žádnou zeleninu? Potřebuji brambory a cibuli! (pozn. brambory jsou správně jagaimo (džagaimo), používá se ale i zkrácenina)
Kinou futacu no enpitsu ga hitsuyou deshita. - Včera jsem potřeboval dvě tužky.
(Čas a zápor ve větě podmiňuje desu.)

No myslím, že to úplně stačí, popravdě, je toho až až. Nemůžu uvěřit, že už jsem to roztáhla na čtyři A4. Na příště už mám pár tipů, bude to asi trochu všehochuť, neboť se nejedná o tak velké téma jako bylo toto. Doufám, že jsem pomohla, zaujala, nebo naštvala… (pokud jsem se někde sekla -_-) Do příštího dílu - sensei sayounara!

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama