Multitasking aneb už zase mi hrabe

2. července 2016 v 23:19 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím všechny zbloudilce, opozdilce i … už nevím, co ještě končí na -dilce, takže to nechám být. Opět začíná moje období, kdy už mi svoboda a nic nedělání tak vyčuchlo, ztratilo kouzlo a svůj původní účel (totiž odpočinek), a tak začnu multitaskingovat.

Jistě by mě za takové zkomolení slova původem anglického a překrouceného češtinou, někdo velice rád zbičoval až do bezvědomí (v tom lepším případě), ale to mě momentálně vůbec nezajímá. Začínám se prostě věnovat moc věcem naráz, což pro neznalce znamená hromadění knih do školy, pro zájmy, četbu nebo jazyky, zběsilé uklízení všeho včetně mytí oken, což nedělám absolutně nikdy, plánováním co všechno přes prázdniny udělám a naučím se a taktéž těšení se do školy. Ano jsem padlá na hlavu, ale je to tak vždycky. Prostě si nemůžu pomoct, když on je začátek školy tak strašně krásný (oxymóron, já vím).


Školu mám ráda, v hloubi duše ano, i když to tak téměř vůbec nevypadá, nakonec jsem spokojená když něco umím a něco se dozvím, ovšem ten proces je peklo a nejde to nijak jinak přetrpět.

Zvlášť začátek školního nebo v mém případě akademického roku je prostě něčím kouzelným. Tak především je to v září, já září miluju, je to nástup toho teplého podzimu, nádherného a skvělého. Je teplo, ale příjemně, nesmažím se někde nad táborákem, ale užívám si přiměřené teplo. A pak je tu listí, jeho křupání když po něm chodím, krásné procházky v lese… ale vrátíme se obloukem zpět ke škole. Všechno je nové, zvlášť na výšce to platí doopravdy, nové předměty, profesoři, nové učebny, takže nadšení a očekávání začátku něčeho nového. Pak je tu shledání s kamarády, tvoření skupinek a povídání o všem co se přihodilo přes prázdniny. A pak jsou tu samotné první přednášky, které vždycky mají své kouzlo (už ne, když se potíte nad úkoly nebo na nich usínáte či hladovíte). A k podzimu patří kabáty a šály a svetry a knihy a chození do knihovny a kafe! Hlavně to kafe, na přednášky na procházky, do studovny, kdekoli.


Momentálně se těším ještě víc, když mám opět svůj tradiční maraton Gilmorek. Rory mě vždycky hrozně nakazí tím skvělým studentským životem a já to mám hodně jako ona, ať už s knihami tak kafem a nevysvětlitelné lásce k vědění.
Pořád je ale lepší mít multitasking než nedělat nic, jako posledních pár týdnů. Ne že bych vyloženě nic nedělala, ale neměla jsem zrovna nadšení pro věc a taktéž jsem konečně hrála ty hry, co jsem si pořídila a neměla na ně přes školu čas. Přidejte k tomu letní slevy na steamu a uhádnete můj problém.

Vážně ráda bych oznámila, že už brzy budu mít hotovou recenzi druhé knihy HP v porovnání s filmem - doopravdy ráda, ale musím bohužel sdělit světu, že se to opět krapet vymklo z ruky. Řekla jsem si totiž, že vhledem k tomu, že jsem u první knihy zapomněla zmínit pár věcí, udělám to tentokrát doopravdy pořádně - no a teď jsem někde u popisu první pětiny knihy a mám už spoustu slov, vět i stran… budu to muset nějak zkrátit nebo to nebude ke čtení, ach jo.
U Pírek jsem pokročila i nepokročila, už ale mám jasnější představu, jak se vymotat z problému ve kterém právě vězím, což je dobrá zpráva. Jak už jsem ale naznačila, jsem teď momentálně uprostřed tuny věcí. Věci, co jsem zanedbávala a ráda bych teď dala dokupy a Pírka jsou jistě na předním místě v seznamu všech těchto věcí. Krom toho také Japonština, jeden z mých pitomých snů a shánění podkladů pro přehled k předmětům co mě letos čekají.

No jo už je to tak, půjdu na magistra, jsem prostě sebevrah. Přijímačky jsem dala obstojně, ale upřímně, byla to stejná fraška jako přijímačky na bakaláře, takže žádná výzva.

Mám ještě dva obrázky, co tu chybí, ale vážně uvažuji, že je sem asi vůbec nedám. Jeden z jich je už na devu, ten druhý tam taky dávat nebudu, je totiž skvělý ale má jednu podstatnou vadu a kvůli tomu nejspíš nikdy nespatří víc, než dno mého šuplíku. Budu se prostě pro příště víc snažit. A když už jsem u toho - mám rozkreslený jeden črt, konkrétně Palácovou zahradu z Pírek, tak snad to nezprasím, jak mám ve zvyku. Doteď brečím kvůli Archívu…

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 2. července 2016 v 23:43 | Reagovat

Ach, v tomhle jsme stejné.
Já aktuálně přišla o brigádu, kterou jsem měla při škole celý rok. Tak teď stále hledám něco nového abych nebyla švorc. Aspoň že na prázdniny jsem si našla brigádu v restauraci, jinak už bych byla fakt zoufalá.

Na blogu v kolonce "Rozepsané" na mě číhá několik článků a čekají na dopsání. Nejraději bych to všechno dopsala a odpublikovala teď, ale ono to čas sežere a člověk taky není mašina.

A chci si rozjet vlastní projekty, ze kterých by mohla být nějaká ta kačka a stále jsem se k tomu nedokopala.

Jak nad tím tak uvažuji, moje volno vypadá tak, že moc volno nemám. Ale asi mi to vyhovuje. Jinak bych to nedělala. Nedokážu se nudit :-).

Tak hodně štěstí, ať to všechno zvládneš :-).

2 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. srpna 2016 v 21:24 | Reagovat

Trpím přesně tím, co ty. Taky si přes prázdniny zadávám různé úkoly, které chci během volna splnit. Podzim vnímám podobně jako ty :D

Ale myslím, že mít prázdniny takhle zaplněné je mnohdy lepší než nedělat nic- i když mnohdy to nicnedělání taky stojí za to :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama