Zamyšlení nad rokem 2015 a Silvestrovskými povinnostmi

31. prosince 2015 v 9:20 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím,
obecně nemám moc ráda Silvestra a věci s tím spojené jako petardy, alkohol a novoroční předsevzetí… nevím vlastně proč, dřív jsem často chodila na ohňostroj na náměstí, nebo chlastala s partou a dá se i říct, že jsem si to užila… párkrát. Pak mě to přestalo bavit.


Nejspíš je to z toho důvodů, že jsem dost pohodlný člověk, jeden rok - tuším, že to byl silvestr 2011, jsem ho neslavila vůbec. Rodiče šli do města na tu slávu a já zůstala doma u noťáska. Měla jsem u sebe sklenku šampusu, chlebíčky a nějaké olivy se sýrem, bylo mi dobře, byla jsem v teple a co víc, zrovna jsem sjížděla maraton One Piece.

A do teď je to jeden ze silvestrů na který vzpomínám s láskou, protože mi bylo dobře a byla jsem spokojená. Co vím, valná většina silvestrů probíhala způsobem, který se mi moc nezamlouval. Jako dítě jsem si hrála ve sněhu, stavěla íglů - ale silvestra jsem vždycky zaspala. Potom jsem chodila s kamarády, kteří se mi v tom zmatku často ztratili, anebo jsem slavila s lidmi, kterým se nijak slavit nechtělo. Vždycky mě to zklamalo. Všechny ty přípravy, jít do města, opít se, když se poštěstilo (většinou jsem byla jediná střízlivá), cestou se vyhýbat podivným partičkám a haldě vybuchujících petard a jiných zvěrstev, ze kterých jsem vždycky měla strach. Cestou tam i zpět jsem musela pěšky, neboť doprava byla zastavena, celá jsem promrzla a nakonec si mrzutě přiťukla s ostatními mrzouty a snažila se je rozveselit a dělat, že: "Je přece silvestr! Pojďme slavit!" Teď je mi stydno, když si na to vzpomenu.

Jiné roky jsem zase slavila jen s našima, což se dalo, ale scény se zimou petardami se opakovaly. Navíc, když mi dva roky po sobě spadl do oka popel z ohňostroje tak, že mě bolelo ještě týden… ztratila jsem zálibu i v něm. Jo, je to pěkné, podívat se na to, ale abych řekla pravdu, nikdy jsem z něj tak odvázaná nebyla.

Teď už na Silvestr jako takový kašlu. Ne, že bych si taky neudělala hezký večer, ale přijde mi pitomé, předstírat, že se děje něco velkého, když se vlastně neděje. Co je to silvestr? Slavení starého roku s příchodem roku nového. Ale ve skutečnosti jen půlnoc, která nás, ubohé červy, žijící na této planetě, jakýmsi zvláštním způsobem fascinuje a představuje pro nás oddělení jednotlivých dekád našeho mrzkého života…

Ne, ale teď vážně. Není nad to, dát si něco dobrého, uvařit si čaj, být s rodinou nebo s přáteli. Rozhodnout se zda pít alkohol svobodně, nemít nutnost se "ožrat jak hovado", ale třeba si jen cucnout likéru nebo šampáňa s jahodou. Pobavit se nebo se dívat na dobrý film, co nás vždycky rozesměje, být v teple a nechat být nějakou půlnoc nebo odpočty, co jsou tak strašně stresující.

Člověk má na silvestra vždycky takový pocit, že by nový rok měl být lepší, stresuje se hned od začátku, že vlastně pořádně nic neudělal v tom roce, co právě končí, a upadá do deprese.
Já načínám novou etapu, hodnotím starý rok, ale nebudu se snažit odhadovat ten příští. Určité věci tam možná nastanou a možná taky ne.

Kdybych tedy měla hodnotit rok 2015 nějak objektivně, byl to rok, kdy jsem začala psát třetí knihu Pírek, ale nakonec na ni téměř neměla čas. Hrozně rychle mi utekl, mnohem rychleji než ty ostatní. Je to kvůli tomu, že v tomto roce opět proběhla změna - mám práci. To mělo za následek i možnost koupit si nový noťas, který už jsem tak moc potřebovala. Byl to taky rok, kdy jsem se odprostila od žití se sourozencem a získala náš starý dětský pokoj sama pro sebe. Také jsem se naučila plést. Začala jsem psát bakalářku a dá se říct, úspěsně prošla předposledním semestrem, i když mě ještě čekají zkoušky. Také jsem v tomto roce dostala zajímavou nabídku o spolupráci, o které nemůžu mluvit. Mysím si, že to byl celkem úspěšný rok.

Rok 2016 pro mě osobně bude buď naprosté selhání, nebo úspěšným rokem. Chystají se zde hrůzy jako zkouškové, psaní bakalářky jako o život, začátek posledního semestru, státnice, přijímačky na magistra apod. Také to však bude rok, kdy se pravděpodobně znovu vypravím do Německa za kámoškama a budu pokračovat v psaní třetí knihy. S tím, že mám málo času na svou tvorbu už jsem se tak nějak smířila. Nedá se to bohužel skloubit, a vím moc dobře, že kdybych vyřadila některé moje ztráceče času a pokusila se psát, pracovat, chodit do školy a spát, asi bych to dlouho nevydržela. Ze zkušenosti vím, že když se do psaní nutím, za moc to nestojí, potřebuji se naladit na vlnu, která mě ponese a pak to jde jako by to psal někdo jiný.

Co se týče mého silvestra právě dnes, sice trčím v práci, ale na večer budu s kamarády, kteří stejně jako já kašlou na silvestrovskou povinnost. Co může být lepšího?

S přáním ocelových žaludků...

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 3. ledna 2016 v 13:19 | Reagovat

Taky jsem Silvestr sjížděla anime (Suisei no Gargantia), ale One Piece mi přijde na ten čas taková dobrá volba, příště se inspiruji 8-)
Já jsem právě okusila vždycky ty lenivější alternativy slavení z pohodlí domova, to víš, ve městě nežiju a moji kamarádi jsou domáčtější nátury, takže někde mrznout sama nebo vymetat hospody, to se mi nechce. Ale Silvestr jako takový mě taky nijak nevzrušuje, co z toho... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama