Japonština polopatě - 8. díl

18. prosince 2015 v 18:26 | Gura-chan |  Japonština polopatě
Zdravím,
V této lekci se zaměříme na trošičku složitější věci, ale o to zábavnější. (Moje nadšení pro Japonštinu je bezmezné.) Navíc po sedmém díle, kdy jsme probrali přechodníky, je na čase zjistit, že je s nimi ještě větší sranda, než jste si možná mysleli.
Co tedy budeme probírat?
1) Sloveso kureru (které jsem slibovala v minulém díle)
2) Další použití přechodníků, konkrétně: obecné svolení a zákaz
3) Zabrousíme do hlubin tajů takzvaného A-kmenu, který se potřebujeme naučit, pokud chceme vědět jak vytvořit: záporný rozkaz, muset a nemuset


1. Kureru
O co jde? Možná jste si toho už všimli u sledování nějakého anime nebo podobně, ale kureru je sloveso, které se opravdu hojně používá.
Příklad:Shukudai wo tetsudatte kuremasen ka? - Nepomohl bys mi s úkolem?
Sloveso kureru v zásadě znamená to samé jako morau - dostat, ale s významem dostat od někoho pro sebe, udělat něco pro mě - to je tam velice důležité, kdybyste totiž chtěli použít podobnou větu v jiné osobě, např.:
Tatínek včera pomohl sestře s úkolem. - Chichi wa kinou imouto ni shukudai wo tetsudatte agemashita. - Použijeme zde klasické sloveso ageru - dát.
Proč se to používá? Dá se říct, že jde o vyjádření toho, že někdo pro někoho něco udělal. Jde o vyjádření vděčnosti, nebo ochoty… jak se to vezme.
Tvar se tvoří slovesem v přechodníkovém tvaru + slovesem kureru, ageru

Příklady použití:
Sensei wa watashi ni kono kanji no yomikata wo setsumeishite agemashita. - Učitelka mi vysvětlila čtení tohoto kanji znaku.
Watashi wa haha ni kéki wo tsukutte agemashita. - Upekla jsem mamince dort.
Yamete kuremasen ka? - Nemohl byste přestat?
Acui kara, mado wo akete kuremasen ka? - Je mi vedro, nemohl byste otevřít okno?
Watashi wa nee-san ni ninjin wo tabete agemashita, kanojo wa ninjin wo kirai desu kara. - Snědla jsem sestře její mrkev, nemá ji totiž ráda.

Tady jsem narazila na jednu věc. Pokud použijete tohle spojení, vždy se musí jednat o věc prospěšnou pro vás nebo pro druhého člověka. Na věty typu: Snědla jsem kamarádce její čokoládu. - nemůžeme použít ageru, to by vyznělo dost nafoukaně a hloupě.
Na tyto případy, kdy se jedná o věc, která není prospěšná nebo dobrá pro nás nebo jiné se místo kureru/ageru používá shimau. To potom vypadá takhle:
Watashi wa tomodachi ni čokoréto wo tabete shimaimashita.

No není ta Japonština zajímavá?

2. Svolení a zákaz
A teď tu máme další věc. Tyhle zákazy jsou pokládané za obecné, např. Zde se nesmí kouřit, parkovat apod. Hned si to ukážeme na příkladu.
Koko de shashin wo totte wa ikemasen. - Zde se nesmí fotit.
Jedná se o frázi, proto postupujeme vždy stejně: vytvoříme přechodníkový tvar slovesa, zde konkrétně toru - totte a přidáme wa ikemasen. Hotovo.

Další příklady:
Eki de tabako wo sutte wa ikemasen. - Na nádraží se nesmí kouřit.
Hatachi made sake wo nonde wa ikemasen. - Do dvaceti let se nesmí pít alkohol. (V Japonsku jste plnoletí od dvaceti.)
A teď svolení.
Tvoří se slovesem v přechodníkovém tvaru (nečekaně) plus fráze mo ii desu.

Příklady:
Koko de shashin wo totte mo ii desu ka? - Smí se zde fotit?
Ano denwa wo tsukatte mo ii desu ka? - Smím použít tamten telefon?
A podobně. Je to poměrně jednoduché, hodně se to však může plést s věcmi, se kterými vás seznámím teď.

3. Záporný rozkaz, muset a nemuset
Co se týče kladného rozkazu, tedy - udělej něco - ten již známe. Vytvoříme jej klasicky přechodníkem plus kudasai -> haite kudasai. - Vstupte, prosím.
Co ale záporný rozkaz? Mohlo by vás napadnout, že se tvoří podobně, s přechodníkem a nějakým záporem, ale nene, tak to není. Kdoví proč se tvoří úplně jinak a je tak podobný tvarům, které používáme při vyjádření - musím a nemusím. Kvůli tomu je mám takhle pěkně pohromadě.

Záporný rozkaz se tvoří s pomocí takzvaného A- kmenu. Není to tak děsivé, jak to zní - např. s I-kmenem se už moc dobře známe, používá se totiž při tvoření masu formy.
Kaku - kakimasu
No a tohle je úplně to samé, až na to, že místo -i dáváme -a.
Kaku - kaka
Tady je opět důležité si uvědomit, do které skupiny sloveso patří.
Taberu - tabemasu - tabe
Isogu - isogimasu - isoga
Kuru - kimasu - ko
Suru - shimasu - shi
S kuru a suru se neděste, to jsou samozřejmě výjimky, ale klasické slovesa končící na -iru a -eru se nemění (shimeru - shime), kdežto ty ostatní ano (toru - tora), . Plus ještě maličká perlička, slovesa končící na -u potom vypadají nějak takhle: morau - morawa, suu - suwa apod.

Mimochodem, ano. Chytré hlavičky už určitě pochopily, že i samotný "infinitiv" je vlastně U-kmen. A ano, kmenů je, kolik je samohlásek, veškerá využití však zatím neznám. Infinitiv v Japonštině neexistuje, ale já jím často označuji slovesa jako taberu, iru, iku apod., protože jako infinitiv působí, a to, že jimi vlastně nejsou, se klidně můžete dozvědět později a ze začátku se vám budou lépe učit, protože věci jako A a I-kmeny zpočátku skutečně vůbec nemusíte znát.
Ale teď už k tomu zápornému rozkazu.

Záporný rozkaz
Tvoří se, se slovesem v A-kmeni plus naide kudasai.

Příklady:
Anata wa kaze wo hikimashita, ano party wo ikanaide kudasai. - Jsi nachlazený, nechoď na tu párty. (Kaze wo hiku - nachladit se)
Koko de kuruma wo tomanaide kudasai. - Prosím, neparkujte tady. (Nezastavujte zde auto.) (Tomeru-zastavit)
Ano mikan wo tabenaide kudasai, totemo suppai desu kara. - Tuhle mandarinku nejez, je hrozně kyselá.

Muset, nemuset
Zde opět použijeme a-kmen. Na ten opravdu pozor, ono se to může zdát snadné, ale kolikrát si musím opravdu uvědomit, co za sloveso používám a jaká dlouhá zkomolenina z toho občas vznikne…
Je docela možné, že se vám musím a nemusím, bude dost plést, v japonštině totiž vyznívají opačným způsobem, hned vám vysvětlím, co mám na mysli.
MUSÍM se tvoří se slovesem v A-kmenu plus -nakereba narimasen.
A právě to narimasen působí trochu jako zápor (masu - masen), jedná se však pouze o frázi, která možná přeložitelná je, ale význam vám nic neřekne.

Příklady:
Uchi ni kaeranakereba narimasen. (pozn. kaeru je výjimka) - Musím se vrátit domů.
Tabemono wo kawanakereba narimasen. - Musím nakoupit jídlo. (kau - kawa)
Kurisumasu ni ano atarashii jitensha wo morawanakereba narimasen. - Na Vánoce musím dostat tamto nové kolo.
Raishuu no shumatsu de hatarakanakereba narimasen. (Jestli se vám nezaplantal jazyk při čtení, jste dobří ^^) - Příští týden o víkendu musím pracovat.

No a NEMUSÍM se vytvoří opět slovesem v A-kmenu plus -nakute mo ii desu. (Zde to zase působí spíše jako svolení, proto to musíte chápat spíše jako- "je v pořádku, že ne…")

Příklady:
Ayamaranakute mo ii desu. - Nemusíš se omlouvat. (Mimochodem, velice častá věta v anime ^^)
Ano sara wo arawanakute mo ii desu. - Nemusíš umývat nádobí. (sara wo arau - umývat nádobí)
Ashita wa yasumi desu kara, kore kara mo benkyoushinakute mo ii desu. - Od teď už se nemusím učit, zítra jsou totiž prázdniny.
Ano eiga wo minakute mo ii desu, amari omoshirokunakatta kara. - Na ten film se nemusíš dívat, nebyl moc zajímavý.
Kinou densha ni noranakute mo ii desu kara, kareshi no kuruma de ikimashita. - Včera jsem nemusela jet vlakem, jela jsem totiž autem od přítele. (noru - nastoupit, iku - jít/jet)

Doufám, že jsem vám pomohla odhalit další užitečnou gramatiku, nebo možná i vysvětlila rozdíly a využití. Každopádně, tohle je ode mě pro tento díl vše, neváhejte psát do komentářů, pokud jste něco nepochopili, nebo pokud si mě přejete opravit (což se klidně může stát, že tu mám chyby). Mimochodem, vážně bych doporučila všem, co Japonština zaujala podívat se do knížek a zkusit si pár cvičení v nich. Můžete zkusit Minna no Nihongo I, která se dá stáhnout na ulož.tu, nebo si půjčit z knihovny Ditu Nymburskou, nebo když je vám jedno, že se jedná o zastaralejší kus, třeba i knihu od pana Krouského. Já osobně jedu podle Dity a podle Minna no Nihongo, jelikož je to učebnice, kterou používáme v lekcích ve škole.

Pro mě osobně lekce Japonštiny na výšce končí, jelikož pochybuji, že by se otevřel poslední stupeň - je nás moc málo, ale to ovšem neznamená, že končím i s Japonštinou. Pojedu dál podle knihy a podle věcí, co se průběžně naučím.
Znovu se musím přimluvit za Japonštinu, není to jednoduchý jazyk, ale má mnoho výhod. S výslovností si nemusíte lámat hlavu, je srozumitelný, gramatika je alespoň dle mého dost zajímavá, jediné úskalí mohou být snad kanji znaky, které opravdu jednoduché nejsou, ale kdo v tom vidí alespoň trochu toho tajemna, které je třeba odkrýt, stejně jako já, bude mít dostatečnou motivaci učit se je.

Příští díl si můžete navrhnout vy, co by vás zajímalo, a pokud nebude zájem, určitě se zmíním o první nové věci, kterou se naučím.

Gura-senpai

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kametec Kametec | E-mail | 5. ledna 2016 v 11:51 | Reagovat

Já tušil, že tu v tom má prsty Minna no Nihongo! Hádal jsem to na ni už před pár díly. A opravdu to tak je. :-P

Je škoda, že se ti rozpadl kurz japonštiny. Možná bych na tvém místě zvážil zaplatit si jazykovku, znám několik lidí, co se japonštinu jako samouci učili, ale nikoho, kdo by se ji tak naučil.

Japonština je časově náročná a alespoň já potřebuju, aby po mně někdo šlapal. Jinak bych se jí ten čas věnovat nedokopal.

2 Gura-chan Gura-chan | 11. ledna 2016 v 12:26 | Reagovat

[1]: Je pravda, že momentálně skoro nemám na Japonštinu čas, kurzy ve škole byly skvělé tím, že jsem za ně nemusela platit a navíc jsme měli skvělý kolektiv i sensei... jiných kurzů bych se asi bála, aby mi Japonštinu neznechutili :D ale asi nebudu mít na výběr, pokud do toho chci jít na plno. :)

3 Japonskoo.cz Japonskoo.cz | Web | 21. června 2016 v 14:29 | Reagovat

Doufám, že nadšení pro japonštinu je stále bezmezné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama