Cítit se „vánočně“

24. prosince 2015 v 12:20 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím,
A samozřejmě, když už jsme u toho, taky krásné Vánoce všem.
Momentálně jsem tak trochu zmatená, poněvadž všichni kolem mě, dokonce i kalendář a televize mě utvrzují v tom, že už jsou sakra Vánoce, a prostě bohužel. Nevím jak se to stalo, ale nějak ze mě to nadšení vyprchalo, měla jsem Vánoční náladu cca týden zpět, a teď už jaksi není k nalezení…

Moje mamka to vystihla přesně, řekla: "Chybí nám jeden den."
A on vážně chybí.


Potřebovala bych ještě den na to, koupit pár drobností pod stromek, jelikož mám pocit, že mám hrozně málo dárků, a kdykoli jsem šla nakupovat, bylo to s rodiči, což znamená, že si tak akorát mohli vybrat dárek, ale překvapení nemají žádné. Nevím, jak se to stalo.
Obecně tak nějak zjišťuji, že tenhle rok mi uletěl neuvěřitelným způsobem. A ano, nejspíš za to může fakt, že konečně vydělávám… A tak musím platit za to, že mám peníze, časem.

Je nefér, že když jsou Vánoce, které sakra miluju, nemám vánoční náladu a vše mi přijde, že se děje příliš rychle. Dny plynou mílovými kroky, a já jen stojím a pozoruji to s narůstající hrůzou.
Každopádně se po zbytek dne budu snažit, vánoční náladu přivolat. Musím jít do obchodu koupit poslední drobnosti, předat dárek kamarádce, která chudák ještě na Vánoce pracuje (taky jsem tu šichtu mohla dostat já), potom si uklidit v pokoji, jelikož tu mám binec, rožnout vánoční světýlka v okně, zapálit svíčky, zabalit se do něčeho pohodlného, připravit cukroví na ozdobný talíř a možná… mít čas i zahrát si nějakou hru.

A nejdůležitější ze všeho je připravit se na to, že lidi, se kterými budu u stromku, dostanou přesně to, co chtěli, včetně mě. Snad nikdy se mi nestalo, abych na Vánoce dostala více než.. dvě věci, které jsem opravdu moc chtěla. Většinou to bylo kvůli tomu, že jsem ještě nevěděla, co vlastně chci. (Ano, chorobná skromnost). Nebo se mě nikdo ani neptal, co chci. Ale to neznamená, že bych nebyla spokojená, to ne. Vždycky jsem dostala plno krásných věcí, a věřte tomu nebo ne, přispívá k tomu moje schopnost těšit se z maličkostí. Byla jsem nadšená, když jsem dostala čaj (zelený!), protože nikdo krom mě zelený nepije. Nebo pyžamo a ponožky, klasika, ale mě vždycky potěšily. Zkrátka, dělá mi radost už jen představa, že mi někdo něco dá.

Teď , jak už nejsem malé děcko, co vlastně ani pořádně neví, co by tak chtělo. Teď když mám představu a cíle, je neuvěřitelná věc, že při nakupování s rodiči jsem narazila na přesně ty věci, které jsem vždycky chtěla, často ve slevě nebo podobně. A naprostou většinu z nich skutečně dostanu. Nemůžu se dočkat, vážně.

Jak už jsem zmínila, jelikož si vydělávám, podarovala jsem letos i sama sebe. Dorazil mi nový noťásek, který je absolutně úžasný a nemůžu si ho vynachválit. Je to asi nejdražší věc, co jsem si kdy pořídila, ale stálo to za to, jelikož na starém už se to vážně nedalo, byl starý přes sedm let. Nicméně i ten pořád používám, ať už kvůli úložnému prostoru nebo proto, že jsou na něm uložené moje hry s veškerým progresem. Nový počítač taky znamenal, že si konečně můžu zahrát hru, co jsem si koupila poměrně dávno, ale bála jsem se, že kdybych ji zahrála na starém noťasu, tak vybouchne. Momentálně tedy hraju Skyrim, protože i kdy je to už starší kus, je pořád skvělý.

Hodně mě štve, že mi svátky utečou vážně rychle jelikož příští týden mám zatraceně hodně šichet a pak je nový rok a já se musím učit na zkouškové. Chjo.

Už aby ta škola byla za mnou, vážně. Dokonce neustále váhám nad tím, jestli skutečně půjdu na navazující obor, protože sice to může znít krásně, být magistr, ale já už vážně nevím, jestli na to mám ty nervy… asi už jsem moc stará na školu, nebo já nevím.

Jsem ale ráda, že jsem jedna z těch lidí, co budou, ať už s jakýmkoli zaměstnáním (no doufám že se vyhnu kase v Kauflandu), dělat to, co je činí šťastnými. Chci psát a tvořit a to je věc, co mi snad nikdo nemá šanci vzít, leda tak ten čas na práci, co mi už úspěšně uždibuje jak výška tak brigáda…
Budu mít, co dělat vymanit se z těch vlivů a mít skutečně čas, dělat to, co chci. Protože vážně, ty roky plynou až neskutečně rychle.

Nalaďte se taky na vánoční vlnu, čert vem sníh, vánoce jsou vánoce.
A nezapomeňte si pustit Lennona! Plus další kvantum profláklých vánočních písniček…

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama