Když už ani dloubání se v nose není zábavné

16. března 2015 v 20:08 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím,
ano je to tak, momentálně jsem ve stadiu tak hluboké prokrastinace, že mě mé svědomí smaží v tak horoucích plamenech, že už to vážně vtipné není. Ono to nebylo vtipné už na začátku, ale teď už přicházím do bodu, kdy sama nevím, co to vlastně sakra dělám.


Já, obvykle ne příliš pracovitá, ale když už musím tak sakra makám, teď dlabu úplně ale úplně na všechno…
Minulý týden byl kritický, skoro jsem nechodila ani do školy, ne že by mi něco bylo, to vůbec ne, prostě jsem tam jít nechtěla. A místo, abych alespoň udělala ty pitomé práce, které už bych měla mít dávno hotové podle mého plánu ještě ze začátku semestru, tak opět nedělám nic, ale vůbec nic. Koukám na let's playe z Dark souls a skoro si přeju být někde tam a sekat nemrtvé obří kosou nebo čímkoli obřím. A to musí uznat každý člověk, co někdy slyšel o Dark souls, že když chce člověk být tam, místo v realitě, je už vážně něco špatně.

Přemýšlím, jak bych tento svůj stav pojmenovala, zda jako krizi středního věku či jako syndrom vyhoření… anebo jen extrémní formu lennosti, která mě sžírá zevnitř, a já jí nedokážu uniknout.
Plán byl jednoduchý - stihnout všechny důležité věci ještě před tím, než se půjde na výpravu do ciziny, poněvadž počítám, že jakmile se vrátím, nebude se mi chtít všechno narychlo spisovat. Z toho by jednoho kleplo.
Ale jedu už za dva týdny a stále se nemám k tomu, že bych KONEČNĚ začala něco dělat. Navíc když mi do zad jemně dloube dýkou obluda zvaná deadline.
Problém je v tom, že si s valnou většinou úkolů v některých bodech opravdu nevím rady, škola je prostě čím dál těžší a když má člověk ještě navíc v tomto období tu samou nemoc jako já, jde už seriózně o hodně.

Jestli se v tomto týdnu neseberu tak vážně nevím nevím… momentálně se opravdu nesnáším, jak jsem neschopná, takže nálada je poslední dobou na bodu mrazu. Nemůžu nic tvořit, stálo by to za pytel blech, proto teď ani nevycházejí články, plácám se v bahně jak beznohá a bezruká housenka (kdo pochopil narážku má u mě plus).

Give me my hands, legs and brain, motherfucker!
*sigh*
*crying in the corner*

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 29. března 2015 v 19:52 | Reagovat

Nezoufej. Určitě bude líp a já Ti držím palce.

2 Viollet Viollet | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 10:01 | Reagovat

Mně obvykle pomáhá, když se práce a povinnosti začnou promítat aj do snu a nemám už ani klidné spaní. To pak člověka donutí makat, i kdyby sebevíc nechtěl.

3 Eira Toril ☯ Eira Toril ☯ | Web | 6. dubna 2015 v 10:47 | Reagovat

Jsem na tom teďka hodně podobně. 2 týdny jsem nebyla ve škole, už jsem měla odevzdat několik prací, ale doteď je nemám a k tomu jsem neklasifikovaná z ekonomiky. Jak říkáš, i v Dark souls by to bylo lepší. A já vím o čem mluívím. Tak snad se to u tebe zlepší :)

4 surpan surpan | E-mail | Web | 8. dubna 2015 v 23:19 | Reagovat

Dloubání v nose není nikdy zábava, ale náročná práce :-D
Svou dřívější občasnou nechuť k čemukoliv jsem vyřešil tak, že jsem si našel plno koníčků a práce mám tolik, že kdybych vynechal, tak se z toho hned druhej den poseru.
Sice to není nejlepší řešení se takto do všeho nutit, ale dokázal jsem se tak sám oblbnout a pořád jedu na sto procent nebo spím. Ráno hned vyletím z postele a zase jedu. Většinou jsem kašlal i na dovolené v práci, bo jsem se rozhodil a dlouho se dostával zpět do procesu. Je to blbé, ale funguje to, alespoň u mě. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama