Prosinec 2014

Literární deníček (14.11. - 30.12.) osmé číslo: Finished

30. prosince 2014 v 22:08 | Gura-chan |  O blogu
No toto trvalo, podotkne každý, kdo ví, jak zatraceně dlouho mi trvalo sesmolit první knihu a na druhou už mnozí ani nečekali. Ta se sunula jak šnek v posledním tažení - jak by řekla Miren, postava z Pírek. Ale nakonec se dosunula, věřte tomu nebo ne.

Zničení a Vánoční prokrastinace

22. prosince 2014 v 15:16 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím, po delší době všechny, co už teď kradou z ledniček (popřípadě balkónů) hotové cukroví.
Nejlepší na tom kradení před Vánoci je stejně to, že váš oblíbený druh ještě není úplně vyjedený a vy si můžete vybrat nejlepší kousky. U mě je to letos tak nějak jedno, poněvadž kradu většinou jen perníčky a ty jsem si vyloženě vydupala, protože je jím asi jen já a možná ještě otec. Sestrožrout letos ani nezdobil stromeček, ani nedělal cukroví, pořád jí bánány jako opice a tak podobně. A v době, kdy už vlastně nikdo z naší rodiny neví, z čeho je živ, mě obviňuje, že jsem mu snědla cibulovou bagetu. Člověk si v naší rodině už nemůže dát do huby nic, aniž by se předem zeptal. Veškeré jídlo je rozdělené pomyslnou čárou, která signalizuje oddělení života někoho v rodině, bohužel pouze života, ne bydlení. Ale z mamahotelu se nikomu nechce, to je obecný fakt. Ani mě by se nechtělo.

Příběhy všech pisálků, spojte se!

6. prosince 2014 v 12:00 | Gura-chan
Zdravím,
Doufám, že mi prominete tenhle víceméně reklamní a informativní článek. Nikdo však nemůže říct, že by byl nepřínosný. Na blogu je, jak sami všichni dobře víme, až neuvěřitelná spousta pisálků. Někteří píšou jen tak, někteří mají ambice, ale chybí jim zkušenosti, někteří už dokonce vydali pár knih… ale informovanost o jednotlivých příbězích je pramalá. Případní čtenáři jsou nucení zuřivě klikat na propagační ikonku blogu, která spojuje stejně zaměřené blogy, samozřejmě v případě, že zde ikonka vůbec je. Ostatní možná jen namátkou hledají, jiní házejí do vyhledávače různá hesla… ale faktem zůstává, že hledání něčeho, co by nás zaujalo, je časově náročné, a mnohdy neplodné.

Otrava střevních i vyschlých škol

4. prosince 2014 v 14:58 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Je zvláštní, že ačkoliv já osobně jsem neskutečně ráda za možnost studovat a dozvídat se nové věci, realizovat svoje pitomé polyglotické sny a podobně, jako člen klubu lenošících vodnářů, mě škola stejným dílem dokáže i pořádně vytočit.
Upřímně pochybuji, že by někdo, byť sebevíc naprogramovaný, dokázal školu neustále milovat. To nejde. Je to proti přírodním zákonům.