Panický strach ze sušenek

10. července 2014 v 17:03 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím z letního oparu,
Pokud mi to prominete, začnu článek obvyklými informačními dřisty, takže pokud vás to zajímá méně či ještě méně než méně, můžete následující blok přeskočit. Upřímně vám to ale nedoporučuji, nepodceňujte vedlejší účinky a příbalové letáčky as well.


Když se tak zhruba kouknu na články od začátku letního semestru musím vážně uvažovat o tom, že mě tento semestr připravil o víc času než bych bývala připustila. Co měsíc dva články a to ještě s bídou. Otázkou je, zda to bylo skutečně způsobeno nedostatkem času, nebo tím, že mě korunovali na Královnu všech líných zadků z planety líných zadků. Never mind, who cares anyway. Každopádně věřte nebo ne prvním rokem na škole jsem úspěšně prolezla a až na nějaké smolařské zápočty všechny zkoušky jsem dala a za dost dobré známky, což mi umožňuje očekávat, že někdy v budoucnu připluje na mé konto stipendium. Yaay. Skvělé. Teď už mám konečně prázdniny - poslední zkouška osmého - a mám čas na všechny ty pitomosti, co chci dělat: psát, číst, Japonština, hry, dovolená u moře, kamarádi apod. Problém už je jen v tom, co dělat jako první, ale s tímto problémem se potýkám téměř neustále, takže nic nového. Strašně dlouho jsem teď nepsala, poněvadž jsem měla upřímně bobky z jednoho předmětu a také mám pořád na paměti, že musím to a to úplně přepsat. Takže tak, budu se do toho muset vrhnout po hlavě, jinak se neodhodlám nikdy. Na blog by relativně mohla přibýt nějaká ta kapitolka.
Momentálně čtu druhou knihu série Denní hlídka a do toho ještě Hru o trůny. Také jsem nedávno přečetla Stopy mimozemšťanů - skvělá kniha, doporučuji všem naivním nevěřícím.

Už více méně rok zabředávám do komunity let's playerů na youtube, také sleduji streamy na twitch.tv a celkově mám denně o zábavu postaráno. Nedávno jsem viděla, jak jeden streamer hrál prohlížečovou hru cookie clicker a já si řekla, že ji už jen z nudy vyzkouším. Začalo to nevině, sušenky se vyráběly pořád více a více, dostávala jsem achievementy a bylo to fajn, nevinné, nenáročné a zábavné. Jenže když jsem se dostala do řádu milionů a bilionů sušenek koupila jsem si jakýsi vynález, který mé milé babičky, co mi pečou sušenky proměnily v jakési odporné zrůdy (jasně, bylo tam varování, ale já ho houbeles četla, že ano) no a dostala jsem se do takzvané babičkovské apokalypsy. Sušenky mi začaly žrát nějací hnusní červi, které jsem musela pravidelně zabíjet a na pozadí celé hry jsem měla čím dál děsivější obrázky zombie babiček. Vydržela jsem to jeden den, pak jsem hru vypnula a nechci ji vidět alespoň týden.
Nikdy by mě nenapadlo, že se mi ze sušenek někdy bude dělat zle a že se budu bát zombie babiček, když už jsem tak odolná vůči všem krvákům v seriálech a filmech (po Shingeki no Kyoujin, Hře o trůny, Kara no Kyoukai a podobných zvěrstev…). No evidentně potřebuji pauzu od podobných šílených her.
Pokud jste zvědaví, můžete si ji zahrát zde.
Já jdu číst o tom, jaká je Alice kravka a Zavulon padouch.

Ave hlídkaři!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co vy a druhá kniha Pírek Čarodějů?

Těším se na ni.
Neznám.
Teprve čtu první knihu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama