Japonština polopatě - 6. díl

30. června 2014 v 22:14 | Gura-chan |  Japonština polopatě
Zdravím,
Uběhl nějaký čas od posledního dílu, jednak kvůli škole ale také kvůli absenci nějakého rozumného obsahu šestého dílu. Před nedávnem jsem si uvědomila, že jsem pozapomněla některé věci vysvětlit, no a upřímně, je toho ještě moc a moc, co v lekcích zatím nebylo řečeno.
Dnes si tedy vysvětlíme další použití některých partikulí z minulých dílů (KARA, NI). A povíme si dalších pár frází a způsobů jak o sobě říct něco víc, např. při představování. (Nebo rovnou všechny, když už u toho budeme.) Také se koukneme na fráze při nakupování, a možná si vysvětlíme pár všeobecně používaných zájmen při tvoření otázek.
Dáme se tedy do toho?


Vlastní představení - じこしょうかい(jikoshoukai)
Jasně, je to obvykle to, čím se začíná, ale budu se snažit obohatit tuto část o pár opravdu užitečných frází a nejen pitomostí jako jak se jmenuješ apod. Koho by při seznamování zajímalo vaše jméno? Mě ne.
Začneme tedy od píky, opakování je matkou moudrosti.

Hajimemashite. - Těší mě. = použitelné pouze při úplně prvním kontaktu s osobou. Tzn. pokud jste se již viděli, ale nepředstavili, je vhodné použít klasické - Yoroshiku onegaishimasu či Douzo yoroshiku onegaishimasu. A pokud by vás snad představovali někomu extrémně důležitému pak Douzo yoroshiku onegaiitashimasu. Ale tomu ani vy sami určitě nevěříte.

Dále je vhodné zmínit vaše jméno.
Watashi no namae wa … desu. - Watashi wa … desu. Případně hodně formálně - … to moushimasu. V případě, že nepoužijeme hajimemashite, tak yoroshiku řekneme až po jméně, zní to líp.
Otázka:
Anata no namae wa nan desu ka?, Onamae wa? = Jak se jmenuješ/jmenujete?
Příklady:
Hajimemashite. Watashi wa Gura-chan desu.
Gura-chan to moushimasu. Yoroshiku onegaiitashimasu.
Watashi no namae wa Gura-chan desu. Douzo yoroshiku.

Zaměstnání
Dále by někoho mohlo zajímat, co vlastně jsme, či studujeme, pracujeme, apod. Princip je stejný jako se jménem, pořád mluvíme o tom, co jsme. Watashi wa … desu.
Otázka: Anata wa (gakusei…) desu ka? = Ty jsi (student…)?, Anata wa nani wo shimasu ka? = Co děláš?
Slovíčka:
student obecně - gakusei (gaksei)
žák základní školy - shougakusei (šógaksei)
student střední školy - chuugakusei (čúgakusei)
student gymnázia - koukousei (kókósei)
student vysoké školy - daigakusei (daigaksei)
zaměstnanec firmy obecně - kaishain (kaišain)
lékař - isha
zubař - haisha
zpěvák - kashu
věděc - kenkyuusha (kenkjúša)
fotbalista - sakká senshu
herec - haiyuu (haijú)
herečka - joyuu (džojú)
spisovatel - sakka
politik - seijika (sédžika)
bankéř - ginkouin (ginkóin)
Slovíčka spíš jen pro představu, ale je fakt, že tyhle zaměstnání jsou tak jediné, co znám, o jiné jsem se zatím nezajímala.

Ročník
Pro upřesnění, v případě, že opravdu studujeme, můžeme přidat informaci o ročníku. Na to existuje přípona NEN SEI. Číslovka se jednoduše přidá před příponu a je to.
Otázka: Anata wa nan nensei desu ka? = V jakém ročníku jsi?
Příklady:
Watashi wa ichinen sei desu. - Jsem v prvním ročníku.
Boku wa ninen sei desu. - Jsem ve druhém ročníku.

Věk
Dále bychom mohli zmínit náš věk.
Existuje na to speciální přípona - SAI. Ovšem existují tu výjimky ve výslovnosti a musím bohužel přiznat, že ne všechny znám. Obecně se věk končící na jedničku (11,21,…) nečte ICHI+SAI ale IS+SAI.
Otázka: Anata wa nansai desu ka? = Kolik máš let?
Příklady:
Watashi wa juuissai desu. - Je mi jedenáct.
Boku wa sanjuuissai desu. - Mám třicet jedna let.
Věřím, že jste pochopili. No a je tu ještě jedna výjimka, o které vím. Dvacet let se neřekne nijuusai ale HATACHI (hatači).

Původ
Jakožto případný cizinec by někoho mohlo zajímat, odkud jste, ať už z města z vesnice, či země. Použijeme zde, nám již známou partikuli KARA. Můžete si všimnout, že její překlad je neustále stejný, i když v jiném smyslu = od, z, apod.
KARA jednoduše vložíme ZA místo, město, či zemi odkud pocházíme.
Pokud chceme říct naši národnost ve smyslu = Jsem Čech, nepoužijeme kara ale opět jednoduchou skladbu Watashi wa … desu.
Otázka: Okuni wa? = Odkud jste (země)?, Anata wa doko kara desu ka? = Odkud jste?
Příklady:
Watashi wa Ostrava kara desu. - Jsem z Ostravy.
Watashi wa chekojin desu. - Jsem Čech/Češka.
Watashi wa cheko kara desu. - Jsem z České republiky.
Boku wa Tokyou kara desu. - Jsem z Tokia.
Boku wa Nihonjin desu. - Jsem Japonec/Japonka.
Boku wa Nihon kara desu. - Jsem z Japonska.

Slovíčka: (pozn. cheko (ČR)+ JIN (džin) = chekojin (čekodžin, čech), stejný princip u všech)
Slovensko - Surovakia (doslovný přepis katakany - cizí slovo, R se čte jako L)
Polsko - Pórando
Německo - Doitsu
Francie - Fransu
Anglie - Igirisu
Rusko - Rošia
Korea - kankoku
Čína - chuugoku (čúgoku)
Pro přehled snad stačí.

Nakupování
Další část dnešní lekce patří frázím při nakupování.
Měna v Japonsku je yen (jen). Čtení kanji pro yen je ale pouze -en.
Pro otázku kolik to stojí, použijeme IKURA.
Příklady:
Kono kaban wa ikura desu ka? - Kolik stojí tahle taška?
Sono kaban desu ka? Hyaku gojuu en desu. - Tamta? Sto padesát yenů.
Yasui desu ne. Sore ja kono kaban wo kudasai. - Je levná. Tak tuhle tašku prosím.
Kashikomarimashita. - Rozumím. (Podobá se wakarimashita, jen je formálnější. Používáno běžně obsluhou v obchodech.)
Sumimasen, ano kuruma wa ikura desu ka? - Promiňte, kolik stojí tamto auto?
Ano akai kuruma desu ka? Gojuukyuu man en desu. - Tamto červené auto? 590 000 yenů.
Chotto takai desu ne. - To je trochu drahé.
Nani wo kaimasu ka? - Co jsi koupil?
Yasai ya niku ya wain nado desu. - Zeleninu, maso, víno a tak.

Slovíčka:
Uriba - prodejna
Kau - koupit (kaimasu)
Yasai - zelenina
Kudamono - ovoce
Tabemono - jídlo
Tenin - prodavač
Niku - maso
Nikuya - řeznictví
Mise - obchod
Depáto - obchodní dům
Resutoran - restaurace (kuso resutoran :D - kdo pochopil má u mě plus)

Další použití NI partikule
Ni se používá opravdu často. V čase, v místě, ale používá se i např. ve smyslu = komu, pro koho, od koho. Příkladem nám můžou posloužit např. slovesa ageru = dát někomu něco, a morau = dostat.
Příklady:
Kageshima-san wa tomodachi ni omiage wo moraimashita. - Pan Kageshima dostal od kamaráda dárek.
Kageshima-san wa tomodachi ni omiage wo agemashita. - Pan Kageshima dal kamarádovi dárek.
Věty jsou naprosto totožné až na slovesa, proto je naprosto nezbytné je znát, nic jiného vám v rozpoznání obsahu věty nepomůže. Nejhorší jsou asi věčně se pletoucí kariru = půjčit si (karimasu) a protiklad kasu = někomu půjčit (kashimasu).
Příklady:
Ezio wa Mario-san ni ken wo karimashita. - Ezio si půjčil meč od Maria.
Ezio wa Mario-san ni okane wo kashimashita. - Ezio půjčil peníze Mariovi.

A nakonec Japonec, ehm… tedy spíše
Zájmena, pomocí kterých tvoříme otázky.
Nani/Nan - co
Nande/Doushite - proč
Dore - který
Dare - kdo
Dou (dó)/Donna - jaký
Doko - kde
Doko kara - odkud
Dochira - kterým směrem, kam (kochira, sochira, achira- odpověď)
Itsu - kdy

Příklady:
Ima wa nani wo shimasu ka? - Co teď děláš?
Are wa nan desu ka? - Co je to támhle?
Shigoto wa dou desu ka? - Jaká je práce (doslovně). = Jak jde práce? - Co v práci?
Tanaka-san wa donna hito desu ka? - Jaký je pan Tanaka?
Kare no kuruma wa dore desu ka? - Jeho auto je které?
Are desu. Ano kuroi kuruma desu. - Támhle. To černé auto.

A to je vše k dnešnímu dílu. Docela se mi líbí ten přístup vysvětlování u představování, přemýšlím, že tomu podřídím i příští díly. Uvažuji nad speciálním typem věty při pozvání někoho někam, a jak odpovědět, také jsou tu ještě "nic" věty typu nic jsem nedělal, nikde jsem nebyl apod. No a možná ještě na pár dalších drobnůstek přijdu. (pozn. Snad mi i tento díl odpustíte chybící překlad do kany, ale pokud by po něm snad někdo toužil, doplním jej). ;)

Sensei sayounara!

Gura-chan

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama