Japonština polopatě 5. díl

11. dubna 2014 v 20:14 | Gura-chan |  Japonština polopatě
Zdravím vespolek,
tak jsem udělala pár úkolů a ulevila svědomí, jelikož právě to mi v poslední době bere spánek téměř neustále. Přidejte k tomu fakt, že více než polovina rodiny chrápe a důvod, proč mám mizernou náladu, vám bude hned o něco jasnější.
Některé věci už odkládám alespoň měsíc určitě, ale neustále se objevují nové, takže už prostě nevím kam dřív skočit.
Každopádně, ani dnes tu nejsem od toho, abych vás otravovala otřepanými žvásty.

V minulém díle jsme se koukli na zub času a dnes bych vám měla vysvětlit opět několik podstatných věcí. Božúžel pro mě i pro vás stále ještě neznám většinu časů, což mi někdy dokáže pořádně nahodit enrage. Takže si budeme muset vystačit s těmi úplně základními. Do toho vysvětlím přídavná jména a možná zbude trochu místa na druhy sloves.


ČASY
Tak tedy. O jaký čas se jedná, poznáme podle toho v jakém tvaru je pomocné sloveso být DESU a nebo sloveso ve tvaru MASU. Jistě už všichni znáte zdvořilostní příponu MASU, kterou připojujeme ke slovesu.

Přítomný čas
Klad: DESU
Zápor: DEWA ARIMASEN, JA ARIMASEN
V praxi to potom vypadá následovně.
Příklad:
Kore wa nihongo no hon desu. - Tohle je japonská kniha.
Eigo no ja arimasen. - Není anglická.
Ano cheko no hon wa anata no desu ka. - Tamta česká kniha je vaše?

Minulý čas
Klad: DESHITA (pozor čte se dešta!)
Zápor: DEWA ARIMASEN DESHITA, JA ARIMASEN DESHITA
Příklad:
Ano hito wa donata deshita ka? - Kdo byla ta osoba? (Kdo to byl?)
Kinoshita-san no tomodachi ja arimasen deshita. - Nebyl to přítel pana Kinošity.
Boku no tomodachi deshita. - Byl to můj přítel.

Budoucí čas
Je stejný jako přítomný čas, přesto se pro lepší pochopení často udávají určení času.
Ashita wa ii tenki desu. - Zítra bude pěkné počasí.
Raishuu wa yasumi desu ka? - Příští týden budou prázdniny?
A podobně.

Se slovesy se to má zase trochu jinak.

Přítomný čas
Klad: MASU
Zápor: MASEN
Příklad:
Nani wo tabemasu ka. - Co jíš?
Nanimo tabemasen. - Nejím nic.
Ima hirugohan wo kaimasu. - Teď si kupuju oběd.
S budoucím se to má stejně jako u DESU.

Minulý čas
Klad: MASHITA
Zápor: MASEN DESHITA
Příklad:
Kinou wa hatarakimashita ka. - Pracoval jsi včera?
Iie, hatarakimasen deshita. Yasumi deshita. - Ne nepracoval. Měl jsem volno.

Slovesa
Teď je myslím ten pravý čas na to, vysvětlit, jak se to má se slovesy. Existují celkem tři druhy sloves.
1) Slovesa, která končí na -U (u, ku, mu apod.)
2) Končící na RU
3) SURU slovesa

1. V tomto případě se sloveso ze svého základního tvaru např. výše demonstrované HATARAKU (pracovat) změní přidáním MASU na HATARAKIMASU.
Poslední slabika ve slovese, v tomto případě KU se změní na KI. Vždy se mění na slabiku s -i, podle naší lektorky je tato záměna určována pořadím v tabulce hiragany. Tam by měly slabiky končící na -u by řazeny pod nebo za slabiky končící na -i. Doporučovala nám dívat se při změně do tabulky a najít si příslušnou slabiku, já si ale myslím, že je to naprosto zbytečné. Stačí se naučit, že -u se vždy mění na -i.
Příklady: yomu (číst) - yomimasu, kaeru (vrátit se) - kaerimasu, iku (jít, jet) - ikimasu, kaku (psát) - kakimasu, odoru (tančit) - odorimasu, kiku (slyšet) - kikimasu, morau (dostat) - moraimasu…

2. Zde se obecně řadí slovesa, která končí na RU, je ale nutno podotknout, že všechna taková slovesa nemůžeme házet do našeho pytle číslo dvě. V "jedničce" jste si mohli všimnout, že jsem mezi příklady uvedla sloveso KAERU - i přesto, že končí na RU, patří do první skupiny, tak to prostě je a my se s tím musíme smířit. Hádám, že existuje ještě kupa takových výjimek, proto je lepší učit se slovesa v normální i masu formě.
No ale jdeme na věc. V této skupině se MASU-slovesa tvoří snadno, stačí odtrhnout od slovesa RU a připojit MASU.
Příklady: neru (spát) - nemasu, miru (vidět) - mimasu, ageru (dát) - agemasu, kariru (půjčit si) - karimasu…

3. SURU slovesa, jak jim říkám, jsou takový speciální druh sloves, které se však používají dost často. SURU je sloveso dělat a tak je obecně považované za nejpoužívanější vůbec.
V tomto případě je výsledkem spojení s MASU formou doslova kříženec, který není podobný ani jednomu z rodičů. SURU se mění na SHIMASU. Proč je vlastně tak používané? Protože často se SURU pouze přidá za nějaké sloveso převzaté z angličtiny a udělá z něj cosi anglo-japonského. Je ale spousty a spousty japonských sloves, která SURU využívají. Např. takové tabi wo suru (cestovat) - tabi wo shimasu. Nebo ryouri suru (vařit) - ryouri shimasu.
Kromě SURU se podobným pravidlem řídí i sloveso KURU -> KIMASU.
Když se na to kouknete blíž, zjistíte že tato třetí skupina je jakousi kombinací obou předchozích. RU zmizí a -u se mění na -i.

Teď už zbývají jen:

Přídavná jména
Ty se kupodivu také dělí na dvě skupiny.

1. skupina = zahrnuje všechny přídavná jména, která končí na -ii, oi, ui, ai
Příklady: shiroi, hikui, dekai apod.
Zápor se v tomto případě tvoří tak, že se odstraní -i a přidá se KUNAI
Např. samui (chladný) => samukunai.
Kyouto wa ima samui desu ka. - Je teď v Kyótu zima?
Iie, samukunai desu. - Ne, není tam zima.
Nebo: omoshiroi (zajímavý) => omoshirokunai.
Kono hon wa omoshiroi desu ka. - Je tahle kniha zajímavá?
Iie, amari omoshirokunai desu. - Ne, moc není.

2. skupina = zahrnuje všechny ostatní + končící na -ei
Příklady: kirei, benri, nigiyaka apod.
Zápor je v tomto případě poměrně jednoduchý, jen se za příslušné přídavné jméno přihodí DEWA ARIMASEN nebo JA ARIMASEN.
Např. Kono machi wa nigiyaka desu ka. - Je tohle město rušné?
Iie, nigiyaka ja arimasen. - Ne není rušné.

Je tu ještě jeden problém, kvůli kterému jsou přídavná jména rozdělena do dvou skupin. Nejlépe to pochopíte na názorném příkladu.
Příklad:
Toukyou wa nigiyaka na machi desu ka? - Je Tokio rušné město?
Ee, totemo nigiyaka desu. - Ano, velice rušné.
To NA, které je přidáno za nigiyaka, se tam objeví vždy, když je před přídavným jménem PODSTATNÉ JMÉNO. Oproti tomu, jak můžete vidět v druhé větě, pokud tam není, neobjeví se.
NA se také používá pouze pro 2. skupinu. Pro první nikdy a pro barvy, co rovněž patří do druhé skupiny platí výjimka = míso NA - NO.

Příklady:
Kirei na mizu - čistá voda => Mizu wa kirei desu.
Chairo no ki - hnědý strom => Ki wa chairo desu.
Muzukashii nihongo - obtížná Japonština => Nihongo wa muzukashii desu.
Hikui tsukue - nízký stolek => Tsukue wa hikui desu.
Oishikunai tabemono - nechutné jídlo (ve smyslu nedobré, oishii - chutný) => Tabemono wa oishikunai desu.
Shizuka na mori - tichý les => Mori wa shizuka desu. x Mori wa shizuka dewa arimasen.
Yuumei na hito - slavný člověk => Ano hito wa yuumei desu. x Yuumei ja arimasen.
Aoi no tsuki - bledý měsíc => Tsuki wa aoi desu. X Tsuki wa aokunai desu.

Snad mi pro tentokráte odpustíte, že zde nemám překlad do hiragany. Dnes je toho opravdu hodně a trvalo by to. A já bych chtěla protentokrát zveřejnit článek v nějakou rozumnou hodinu.
Příště... popravdě nemám ponětí, ale možná bych mohla najít pár věcí a možná konečně napsat nějaké slovíčka nebo cvičení. Uvidíme. Pokud byste měli zájem o něco konkrétního, nebo vám není něco jasné třeba i z předchozích dílů, neváhejte napsat do komentářů. Hlavu mám neutrhnu, spíš něco, co nebudete tak urgentně potřebovat.

Sensei sayounara!

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama