Japonština polopatě 4. díl

15. března 2014 v 19:46 | Gura-chan |  Japonština polopatě
Zdravím,
dnes tu mám pro vás již čtvrtý díl mých lekcí, který vám snad alespoň trochu objasní číslice, čas, dny v týdnu, měsíce, spoustu drobností, vychytávek a tuny výjimek, nad kterými se budete prohýbat v křečích.


Jak se zeptat na vše ohledně času:
Příklad:
Nanji desu ka? なんですか。- Kolik je hodin?
(pozn. J se vyslovuje jako a Y jako j, nemám moc ráda český přepis, navíc je lepší se to naučit psát takto, alespoň vás to nebude plést i při vlastním psaní např. hiraganou)
Stejně dobře se můžete zeptat i na den:
Nan youbi desu ka? なんようびですか。- Co je dnes za den? (Myšleno pondělí, úterý…)
Nebo: Nan nichi desu ka? なんにちですか。- Kolikátého je dnes?
Když se chceme zeptat např. na narozeniny od kamaráda, použijeme:
Anata no tanjoubi wa itsu desu ka? あなたのたんじょうびはいつですか。- Kdy máš narozeniny?
itsu (případně icu) znamená kdy, tanjoubi jsou narozeniny.

Číslice:
Ichi - 1, ni - 2, san - 3, yon/shi - 4, go - 5, roku - 6, nana/shichi - 7, hachi - 8, kyuu - 9, juu - 10.
Jedenáct potom bude juuichi, dvacet jedna nijuuichi a tak dále, je to jednoduché.
100 se řekne HYAKU (hjaku). Tisíc je SEN. Deset tisíc MAN. Na základě deseti tisíc se potom dopočítávají i vyšší číslice. Např. HYAKU MAN bude jeden milion. Nebo SEN MAN deset milionů. Sto milionů se však už řekne jako ICHIYOKU.
Ve čtení číslic existuje několik výjimek, úplně nejhorší jsou výjimky u datumů (napíšu to schválně špatně, abyste pochopili, o čem píšu, správně je samozřejmě dat - hodina češtiny ukončena). Abych ušetřila místo, demonstruji to na obrázcích.
Výjimky čtení jsou v rámečcích. Upozorňuji že malé tsu se čte jako zdvojení prvního písmena slabiky před kterou je - Např. はっせん = hassen = 8 000

Čas:
Stejně, jako jsme se zeptali, tak podobně budeme i odpovídat.
Příklad:
Ima nanji desu ka? - Kolik je teď hodin?
Ima wa juunanaji desu. いまはじゅうななじです。- Teď je 17 hodin.
JI, co vyjadřuje čas, přidáváme vždy za číslici. V tomto případě je jasné, že je 5 hodin odpoledne. Ale co když se řekne místo juunanaji - goji? Abychom ujistili posluchače, že myslíme 5 hodin odpoledne můžeme použít jedno ze dvou slovíček, které připodobním k AM a PM.
GOZEN - dopoledne
GOGO - odpoledne
A když už je opravdu pozdě, nepoužívá se GOGO, ale YORU - noc. Brzy ráno potom ASA - ráno.
Příklad:
Ima wa gogo goji desu. いまはごごごじです。 - Teď je 5 hodin odpoledne. (gozen nebo gogo se používá vždy před časem!)

Další důležitou věcí je, jak se zeptat např. na to, v kolik hodin jsme "něco" dělali, nebo v kolik hodin se třeba máme sejít.
Příklad:
Nanji ni aimasu ka? なんじにあいますか。- V kolik hodin se sejdeme? (sloveso au - sejít se)
Tady je důležitá částice NI, použije se i v odpovědi:
Gozen kuji ni aimasu. ごぜんくじにあいます。- Sejdeme se v devět dopoledne. (Zde je, myslím úplně jediná výjimka ve výslovnosti času a to u čísla 9 - kyuu. Takže nikdy neřekneme kyuuji ale vždy kuji!)

Minuty:
Minuta se řekne FUN ふん, ale má spousty výjimek při čtení.
Příklad:
Nanji ni okimasu ka? なんじにおきますか。- V kolik vstáváš?
Asa rokuji juugofun ni okimasu. あさろくじじゅうごふんにおきます。- Vstávám v šest hodin patnáct minut.
1 minuta - ippun, 2 - nifun, 3 - sanpun, 4 - yonfun, 5 - gofun, 6 - roppun, 7 - nanafun, 8 - happun, 9 - kyuufun, 10 - juppun, 20 - nijuppun, 30 - sanjuppun...

Zbývají mi poslední dvě věci k času:
Slovíčko HAN a moje oblíbené KARA, MADE.
Příklad:
Toukyou wa ima yoru juuichiji han desu. とうきょうはいまよるじゅういちじはんです。- V Tokiu je právě půl dvanácté večer.
Ano přesně tak, HAN vyjadřuje půl hodinu, přidává se vždy za čas. Aby se mi ta věc s půlhodinou moc nepletla, používám v představě vždy digitální čas. V tomto případě si pomyslím: yoru juuichiji = jedenáct večer, han = + 30 minut, výsledek je = 11:30. Hodně lidem na cvičeních, se to plete, proto o tom píšu.

Teď je na řadě KARA a MADE.
Příklad:
Kono mise wa gozen shichiji kara gogo hachiji made desu. このみせはごぜんしちじからごごはちじまでです。- Tenhle obchod je (otevřen) od sedmi ráno do osmi večer.
Čili vyjadřuje čas od - do, vtip je v tom, že zde se nikdy za časem neříká partikule NI, tak bacha na to.

Dny v týdnu
V Japonsku začíná týden nedělí, to můžu i patřičně dokázat, jelikož mám facebook v Japonštině (Nerozumím většině kanji, ale stejně mi to přijde, jako děsná legrace, navíc je tam spousta věcí v katakaně, takže více než polovinu textu přeložit dokážu.)
Nichiyoubi - neděle, Getsuyoubi - pondělí, Kayoubi - úterý, Suiyoubi - středa, Mokuyoubi - čtvrtek, Kinyoubi - pátek, Doyoubi - sobota
Jsou pojmenované podle elementů, které prý tvoří celý vesmír. Znak pro den a slunce- nichi je neděle, Getsu je měsíc, Ka oheň, Sui je jedno ze čtení kanji pro vodu, moku je dřevo, kin zlato a do je země. Mě to přijde opravdu úchvatné.
Tady nejsou žádné výjimky ani žádné zvláštní pravidla; jak se zeptáte, tak v zásadě i odpovíte.
Příklad:
Kyou wa nanyoubi desu ka? きょうはなんようびですか。Co je dnes za den?
Kinyoubi desu. Ashita wa yasumi desu! きんようびです。あしたはやすみです。Je pátek. Zítra je volno!

To nejtěžší přichází s daty! (Měli jste dost času na to, naučit se plurál od slova datum! :P)
Názvy měsíců nás díkybohu trápit nemusí, jistěže existují, ale v dnešní době je už nikdo nepoužívá. Říká se jednoduše - první měsíc, šestý měsíc atd. Což je pro nás ohromně výhodné.
Měsíc se obecně řekne getsu, pro měsíce v roce se ale používá čtení gatsu, pozor na to.
Gatsu se řadí až za číslovku. Jediné výjimky při čtení číslic jsou u 4, 7 a 9. Dubnu se říká pouze shigatsu, nikdy yongatsu, to samé u druhého čtení čísla 7 - shichigatsu. A září je opět kugatsu místo kyuugatsu.

Příklad:
Anata no tanjoubi wa itsu desu ka?
Watashi no tanjoubi wa ichigatsu juuhachi nichi desu. わたしのたんじょうびはいちがつじゅうはちにちです。- Mám narozeniny osmnáctého ledna.
První se vždy říká měsíc, až poté den. Vybrala jsem jeden z nejjednodušších dnů a to ten, za který se jen přidá slovíčko nichi - den. Existují však výjimky pro celou první desítku číslic a i pro některé další - můžeme si oddechnout, že se používají pouze pro data dnů.

Zde jsou:
Prvního - tsuitachi
Druhého - futsuka
Třetího - mikka
Čtvrtého - yokka
Pátého - itsuka
Šestého - muika
Sedmého - nanoka
Osmého - youka (čte se: yóka!)
Devátého - kokonoka
Desátého - touka (tóka!)
Čtrnáctého - juuyokka
Dvacátého - hatsuka (hacka)
Dvacátého čtvrtého - nijuuyokka

Opakující se jedno čtení:
Devatenáctého (a v každé další desítce také) - juuku nichi
Sedmnáctého, … - juushichi nichi

Všechny ostatní dny se čtou normálně, jen za ně přidáme slovíčko nichi.
Pokud nemáte tušení, proč jsou čtení první desítky tak moc odlišná od normálního čtení, musíte vědět, že existuje čínské (onyomi) a japonské (kunyomi) čtení.
Onyomi je to klasické, které znají všichni - ichi, ni, san…
A kunyomi je: 1 - hitotsu, 2 - futatsu, 3 - mitsu, 4 - yotsu, 5 - itsutsu, 6 - mutsu, 7 - nanatsu, 8 - yatsu, 9 - kokonotsu, 10 - tou
A právě od tohoto čtení, je odvozena první desítka dnů. Ačkoliv se na první pohled zdá téměř nezapamatovatelné, doporučuji se ho naučit. Už kvůli tomu, kolik slovíček je s tímto čtením spojeno. Určitě znáte třeba hitori - jeden a futari - dva ve smyslu jeden, dva lidé. Hitori de ikimasu. - Půjdu sám.

Ještě jedna věc, nula se řekne buď rei nebo zero, pokud jde ale o např. čísla pokojů, už hodněkrát jsem se setkala se čtením maru, v případě, že číslo dveří je třeba 108 - ichi maru hachi. Maru znamená kruh, asi na tom něco bude.

To je ode mě dnes vše. Příště bych mohla zkusit vysvětlit některé časy (sama ještě většinu neznám, druhy sloves, možná i přídavná jména. Uvidíme.

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama