Japonština polopatě 3. díl

19. února 2014 v 20:00 | Gura-chan |  Japonština polopatě
Dnes se podíváme, jak jsem slibovala, na zdvořilé i nezdvořilé odpovědi, hlavní partikule ve větě jako (TO, MO) a jaký je rozdíl mezi WA a GA nebo NI, DE a HE.


Zdvořilá odpověď/ Nezdvořilá, neformální
Hai, sou desu. はい、そう です。- Ano, přesně tak. / Hai. はい 。
Iie, sou dewa arimasen. いいえ、そうではありますん。- Ne tak to není. / Iie, sou janai. いいえ、そうじゃない。
Iie, chigaimasu. いいえ、ちがいます。- Ne, je to jinak. / Iya, chigau. いや、ちがう。

V podstatě jde o to, že pokud odpovíte rychle, jednoslovně, bere se to jako nezdvořilost. Proto se formálně vždy odpovídá celou větou.

Partikule WA, GA
WA asi všichni znají, je to dost častá partikule, vyjadřuje téma věty. V praxi to znamená, že když je za určitým slovem WA, tak potom je o tomto slově celá věta.
Příklad:
Kono kuroi kaban wa totemo kirei desu. このくろいかばんはとてもきれいです。 - Tahle černá taška je moc pěkná.
Věta je o tašce - kaban, čili je právě za tímto slovem partikule wa.

GA oproti tomu vyjadřuje předmět věty. To vám samo o sobě moc neřekne, ale řekněme, že se používá hlavně pro věty, které oznamují neznámou věc, nebo se o nich zmiňujeme poprvé - používá se stejně jako WA, za slovem, ke kterému se vztahuje.
Příklad:
Kuruma no naka ni inu ga iru. くるまのなかにいぬがいる。 - V autě je pes. - Protože jsme použili GA, je jasné, že pes je buď cizí, neznáme jej, nebo jsme se o něm dříve nezmiňovali. Někdo by mohl odpovědět:
Sono inu wa Kinoshita-san no desu yo. その犬は木下さんのですよ。- Ten pes patří panu Kinoshitovi. - Použije WA, protože už o něm byla řeč.

Partikule NI, DE, HE
NI už jsme probírali v minulém díle, ale ještě pro připomenutí - jedná se tedy o něco jako předložku v, na, ve, do.
Heya ni imasu yo. へやにいますよ。- Jsem v pokoji!
DE má více významů, ale v případě že ho porovnáváme s NI, se jedná o částici, která popisuje kde se co děje. Dalo by se říct, že NI použijeme pro věci, které někde jsou a DE pro děje, které někde probíhají.
Příklady:
Párty wa heya de. パーティーはへやで。- Párty probíhá v pokoji.
HE vyjadřuje kam se např. jde, nebo chystá. Vyslovuje se pouze jako E!
Gakkou he ikimasu. がっこうへいきます。- Mířím do školy.
Toshokan he hashirimasu ka? としょうかんへはしりますか。- Běžíš do knihovny?

Vtip je v tom, že můžete říct to samé s partikulí NI a nebude to chyba.

Gakkou ni ikimasu. がっこうにいきます。- Jdu do školy.
Toshokan ni hashirimasu ka? としょうかんにはしりますか。- Běžíš do knihovny?

Schválně kdo si toho všiml. Při první větě, jsem použila rozdílné překlady - Mířím a jdu. A v tom je celý rozdíl. Když použijeme HE, neříkáme totiž tak úplně, že do té školy opravdu dorazíme. Samozřejmě, v tomto případě všichni pochopí, že opravdu jdete do školy, zvlášť pokud jste mladiství, je ráno a vy máte tašku narvanou knihami.
Pokud ale řekneme např.
Toukyou he ikimasu. とうきょうへいきます。
Může to znamenat jak to, že jedeme do Tokia, tak to, že jedeme směrem na Tokio.
Příklad:
Toukyou he ikimasu, Yokohama ni tomodachi to aimasu. とうきょうへいきます、よこはまにともだちとあいます。- Jedu směrem na Tokio, v Yokohamě se mám setkat k kamarádem.
Když tedy použijeme: Gakkou ni ikimasu. Každému bude jasné, že se nebudete flákat o pár kilometrů dál. Stále však platí to, že HE se pro tyhle věty používá častěji, jen jsem chtěla vysvětlit, v čem je rozdíl.

Abych vás ještě víc domotala, vrátíme se k partikuli DE a řekneme si její další použití.
DE - ve smyslu "s čím"
Např. se vás někdo zeptá:
Nani de Toukyou he ikimasu ka? なにでとうきょうへいきますか。- Čím přijedeš do Tokia?
A vy musíte opovědět stejně, opět je DE za slovem, ke kterému se vztahuje.
Příklady:
Hikouki de ikimasu. ひこうきでいきます。- Poletím letadlem. Nebo třeba:
Fune de ikimasu. ふねでいきます。 - Pojedu lodí.
Sice vlakem, autem nebo pěšky byste se do Japonska nejspíš nedostali, ale zde jsou příklady pro kratší výlety:
Brno he densha de ikimasu. ブルノへでんしゃでいきます。- Do Brna pojedu vlakem.
Praha he jitensha de ikimasu. プラハへじてんしゃでいきます。- Do Prahy pojedu na kole.
Mori he toho de ikimasu. もりへとほでいきます。- Do lesa půjdu pěšky.
Depáto he kuruma de ikimasu. デパートへくるまでいきます。 - Do obchodního domu pojedu autem.

TO, MO
TO už jsem jistým způsobem demonstrovala na jedné z předchozích vět. TO slouží jako naše a, s.
Příklady:
Yokohama ni tomodachi to aimasu.
Tomodachi to ともだちと- S kamarádem.
Haha to chichi ははとちち- Maminka a tatínek.
Neko to inu ねこといぬ- Kočka a pes.
To ane to imouto とあねといもうと- Se starší sestrou a mladší sestrou.

MO zase vyjadřuje - také.
Příklady:
Anata mo ginkou he ikimasu ka. あなたもぎんこうへいきますか。- Ty jdeš taky do banky?
Boku mo Tom desu. ぼくもトムです。- Já se taky jmenuji Tom./Já jsem taky Tom.
Ano tokei wa takai desu. Kono tokei mo takai desu. あのとけいはたかいです。このとけいもたかいです。- Tamty hodinky jsou drahé. Tyhle jsou také drahé.
Pravidlo pro použití MO je jednoduché. Nesmí se objevit ve větě společně s WA, dá se skoro říct, že WA nahrazuje.
To samé by se dalo říct i o GA, nemělo by být ve větě společně se MO nebo WA. Buď jedno nebo druhé.

Ode mě je to opět vše. V příštím díle bych se hrozně ráda podívala na čas, dny v týdnu, měsíce, čísla. Jak se někoho zeptat kolik je hodin, jak odpovědět, jak říct kde je právě tolik a tolik a ještě nějaké perličky k tomu.

Trochu prudérně připomínám, že tyto lekce jsou převážně pro ty, co už něco málo z Japonštiny pochytili a chtějí se dozvědět něco víc. Je mi jasné, že nechávám spoustu věcí nevysvětlených, ale budu se snažit to napravit a případně doplnit některé důležité věci - jako třeba časy že, ty mi úplně vypadly. Každopádně se neřídím podle nějaké stupnice obtížnosti, spíš tak píšu co si pamatuju a co bych chtěla vysvětlit, proto kdo chce, klidně se může učit napřeskáčku mezi díly. Nejsem bůhvíjaký znalec, ale s pár věcmi bych se podělila ráda.

Gura-chan

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 6. března 2014 v 16:03 | Reagovat

Tohle by se mi mohlo hodit :)

2 Lusyfika Lusyfika | 26. června 2014 v 19:11 | Reagovat

やった!Konečně jsem pochopila rozdíl mezi "ni" a "de". Díky :-D  :-D  :-D  :-D

3 Gura-chan Gura-chan | Web | 27. června 2014 v 23:14 | Reagovat

[2]: Nemáš zač, jsem ráda, že ti článek pomohl. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama