Japonština polopatě - 2. díl

4. února 2014 v 18:23 | Gura-chan |  Japonština polopatě
V dnešním díle se podíváme na zub -> DESU, ARU + IRU a také několika partikulím, které se vyskytují na konci věty.
První díl najdete zde.


DESU です
= je to pomocný tvar slovesa být
Jelikož Japonština je jazyk, kde jsou určité stupně zdvořilosti, tvar tohoto slovesa se v závislosti na nich mění.

Neutrální řeč (tykání)
Kladný tvar - da だ
Záporný tvar - dewanai ではない, janai じゃない

Zdvořilý tvar (vykání)
Kladný tvar - desu です
Záporný tvar - dewa arimasen ではありません, dewanai desu ではないです, janai desu じゃないです

Příklady:
Boku no imouto da. ぼくのいもうとだ。- To je moje mladší sestra.
Kore wa boku no janai. これはぼくのじゃない。- Tohle není moje.

Kore wa watashi no zasshi desu. これはわたしのざっしです。- To je můj časopis.
Tanaka-san wa eigo no sensei dewa arimasen. たなかさんはえいごのせんせいではありません。- Pan Tanaka není učitel angličtiny.


IMASU います, ARIMASU あります
= sloveso být ve smyslu být někde. Ale také se používá jako sloveso mít, to ale s použitím partikule ga が místo wa は. Navíc se takto používá jen pro věci vrozené nebo dané - myšlenka, vlasy, sourozenci...
Imasu se používá pro žijící objekty, to znamená pro lidi, zvířata. Kdežto arimasu pro neživé věci.

Neutrální řeč (tykání)
Kladný tvar - iru いる
Záporný tvar - inai いない

Kladný tvar - aru ある
Záporný tvar - nai ない

Zdvořilý tvar (vykání)
Kladný tvar - imasu います
Záporný tvar - imasen いません, inai desu いないです

Kladný tvar - arimasu あります
Záporný tvar - arimasen ありません, nai desu ないです

Tyto dvě slovesa se pojí s partikulí, která určuje kde se co nachází.
Je to partikule NI に = (v, ve, na)
Používá se vždy za slovem, ke kterému se vztahuje.

Příklady:
Uchi no neko wa niwa ni iru. うちのねこはにわにいる。- Naše kočka je v zahradě.
Funsui wa niwa ni arimasu. ふんすいはにわにあります。- Fontána je v zahradě.
Imouto wa heya ni imasu. いもうとはへやにいます。- Moje mladší sestra je v pokoji.
Boku no keitai wa doko ni aru? ぼくのけいたいはどこにある。- Kde je můj mobil?

Použití jako sloveso mít:
Imouto ga iru. いもうとがいる。- Mám mladší sestru.
Ii kangae ga arimasu. いいかんがえがあります。- Mám dobrý nápad.

A teď vzhůru na partikule za větou. Jsou to WA, YO, NE, KA a NO.

WA わ
(vždyť, ale) Používají to převážně ženy.
Minagi-chan wa mada gakusei desu wa. みなぎちゃんはまだがくせいですわ。- Vždyť Minagi ještě studuje.

YO よ
(plní funkci vykřičníku nebo zdůraznění věty)
Kono sétá wa anata no desu yo. このセーターはあなたのですよ。- Tenhle svetr je přece tvůj!

NE ね
(že?, očekávání reakce na své tvrzení - předpoklad souhlasu!)
Ueda-san wa daigakusei desu ne. うえださんはだいがくせいですね。- Pan Ueda je vysokoškolák, že ano?

KA か NO の
KA je tedy normální tázací partikule, plní funkci otazníku. A stejně je na tom i partikule NO za větou. Opět se používá spíše v hovorové řeči a používají ji opět spíše ženy. NO se v normální kladné větě pojí s NA, které nahrazuje pomocný tvar DESU.
Příklad: Kore wa anata no hon na no. これはあなたのほんなの。
Kore wa anata no hon desu ka. これはあなたのほんですか。Tohle je vaše kniha?

Příklad v záporu: Kore wa anata no hon janai no. これはあなたのほんじゃないの。
Kore wa anata no hon dewa arimasen ka. これはあなたのほんじゃないか。Tahle kniha není vaše?

Místo janai no lze použít i dewanai no でわないの.

V japonštině je spousta partikulí, které jsou stejné, ale plní jinou funkci podle toho, kde ve větě je umístíme.
V dalším díle bychom se mohli podívat na zdvořilé i nezdvořilé odpovědi, hlavní partikule ve větě jako je třeba TO nebo MO. Jaký je rozdíl mezi WA a GA nebo NI a DE.
Zatím je to ode mě vše.

Gura-chan

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rin Rin | Web | 29. července 2015 v 12:21 | Reagovat

U toho příkladu "Boku no imouto da", to boku používají jen muži, ne? Nejsem si tím teda moc jistá, tak se chci raději ujistit :-)

2 Gura-chan Gura-chan | 29. července 2015 v 13:59 | Reagovat

[1]: Ano používají to jen muži, holky výjimečně taky ale to jen když se chtějí nějak odlišit nebo tak. Je to spíš moderní záležitost, rozhodně to není obvyklé. Watashi pak používají muži hlavně ve formálním projevu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama