Japonština polopatě 1. díl

2. ledna 2014 v 19:52 | Gura-chan |  Japonština polopatě

Zdravím,

Již dlouho si pohrávám s myšlenkou, že bych napsala pár článků o Japonštině, ale zase ne tak, jako bych přejela kopírákem nějakou otaku-narutardí stránku.

Ono přece jen, přiznejme si to, lidí, co se chtějí v dnešní době naučit Japonsky je až neuvěřitelné kvantum a to samozřejmě jen díky anime a manga boomu - i když je fakt, že mnozí již přešli na korejské doramy.
Nemám samozřejmě nic proti takovým lidem, nebo spíš možná - neměla jsem - protože jsem poznala ještě lidi ze staré generace, kteří, upřímně, viděli i něco jiného než jen Naruta a dokázali se i bavit o něčem jiném, než o něm. Je to ale naprostý fakt, můžu to znázornit na reálném příkladu a to je letošní přihlašování na předmět Japonština 1, který snad v historii ještě neměl tolik zájemců jak letos. Sama jsem se na něj hlásila a měla jsem s tím dost problémy. Nakonec se rozhodlo o vytvoření druhé skupiny, takže jsem se na tento předmět dostala. Polovina lidí, co se na něj hlásili, byli samozřejmě fanoušci anime. Potkala jsem tam ale i různé zajímavé lidi, pro které bylo hlavní i to dozvědět se něco o Japonsku, jeho kultuře, svátcích, zajímavostech apod.

A protože jsme měli opravdu milou rodilou mluvčí, která nás nedrtila, tak jsme si mnohdy i povídali a dozvěděli se různé perličky.
Například nám dávala hádat, co mají japonské záchody za vymoženost, kterou nikdo jiný na světě nemá. Nikdo z nás to neuhodl, ale dozvěděli jsme se, že je to jedno tlačítko, které když zmáčknete, pustí vodu. To proto, aby vás na záchodě nikdo neslyšel.

Další věc máme opět v hygieně. Věděli jste, že v Japonsku stačí nacvakat na jejich hluboké vaně (jeden z mých snů je mít takovou vanu) v kolik hodin se tak pravděpodobně budete chtít umýt, řekněme třeba v sedm večer. Odejdete, večer přijdete a voda je přesně v sedm napuštěná, teplá a připravená.

To samé mají třeba s rýží. Mají speciální hrnec na rýži, vypadá to skoro jako nějaký moderní tlakač, nebo friťák, a ten vám rovněž uvaří rýži, na jaký čas chcete. Dokonce na vás i mluví, ať případně doplníte vodu, nebo že vaše rýže je připravená.
Kdo by nechtěl mít takové vymoženosti doma.

Další věc, o které jsme mluvili, je třeba služba studentů ve škole. Není to jako naše služba, co umyje tabuli, popřípadě vynese koš a jde vesele domů, s tím, že zbytek si zařídí uklízečka. Kdepak. Studenti mají na starosti úklid celé školy. Myjí záchody, vytírají třídy, myjí okna, starají se o zahradu… a princip je v tom, že je u nich čisto, protože kdo by si u nich dovolil vyhodit papírek na zem, kdyby jej stejně dříve nebo později musel sám zvednout a vyhodit jej do koše.
Když si jen vzpomenu, jaký jsme měli věčně bordel v lavicích a vlastně v celé třídě na základce, nebo i na střední, musím se hanbou propadat až kdesi do Austrálie.

Znaky jsou základ

Někdy před dvěma lety, když jsem poprvé začínala s Japonštinou, zakládala si sešit a tak podobně, ještě nikdo nevěděl, že se jí chci učit. Protože se ale v tom malém kamrlíku, který sdílím s mojí sestrou, nedá utajit vůbec nic, navíc při faktu, že mi věčně civí do noťáska, co to tam kutím, stala se jednou taková věc, že cosi viděla, když procházela kolem a optala se. A já, že se učím Japonštinu.
"Na co ti to bude, když stejně nerozumíš těm znakům?" vybafla na mě, a znechuceně odkráčela.
Kdybych byla v manze, asi bych v tu chvíli měla nad hlavou otazník. A kdo řekl, že se ty znaky nechci naučit? Měla samozřejmě pravdu, ale kde brala tu jistotu, že se znaky učit nebudu?
Každopádně, to co si z téhle příhody můžete vzít je to, že nemá cenu učit se slovíčka, nebo gramatiku, když ani nerozeznáte kanji od hiragany. Já se začala učit nejprve hiraganu, pak katakanu a teď postupně kanji. Na kanji se spěchat nesmí.

Základy, základy…
Myslím tím samozřejmě všechny ty poučky, které můžete najít snad na každém druhém blogu o anime. Pokud jste člověk, co se na anime dívá, popřípadě čte mangu a tak dále a tak dále, určitě už našel bezpočet těchto stránek. V tom lepším případě se na ně nespoléháte a koupíte si, případně půjčíte nějakou Japonskou učebnici. A tam se s nimi samozřejmě setkáte, bude se jimi prodírat v případě takové Dity Nymburské (autorka jedné Japonské učebnice) dobrých třicet stran, než se dostanete k něčemu zajímavému. Samozřejmě, ty základy jsou důležité a každý by si tím měl projít, ale pokud jste přece jen trochu pokročilejší, věci jako jednoduchá skladba věty vám nebude dělat problém.

Základ č.1: wa, desu, ka - は, です, か

Kore wa hon desu.
これはほんです。- Tohle je kniha.

Kore wa hon desu ka.
これはほんですか。- Tohle je kniha?

Wa se vždycky píše v hiraganě jako ha. Stejně je tak i např. u pozdravů Konnichiwa, konbanwa, vyjadřuje téma věty.
Desu ve smyslu -je něco- je vždycky na konci věty.
Partikule ka na konci věty označuje tázací větu. Za ka se nepíše otazník.

Základ č. 2: kore, sore, are, (kono, sono, ano) - これ, それ, あれ (この, その, あの)

Tohle, tamto, támhleto. Vyjadřují míru vzdálenosti. Kore je to co držíte např. v ruce. Zeptáte kamaráda vedle vás:
Kore wa nan desu ka.
これはなんですか。Co je tohle. (držíte knihu)

A on odpoví:
Sore wa hon desu.
それはほんです。To je kniha. Je to od něj vzdáleno, proto použije sore, ne kore.

Are se používá, když je něco vzdáleno oběma. Zeptáte se kamaráda vedle vás na knihu, co leží na stole, daleko od vás. Are wa nan desu ka.
あれはなんですか。A on odpoví stejně. Are wa hon desu. Tamto je kniha.

Kono, sono, ano. Znamená to samé, ale v jiném smyslu věty.
Kono hon wa omoshiroi.
このはんはおもしろい。Tahle kniha je zajímavá.

Ano yama wa takai.
あのやまはたかい。Támhleta hora je vysoká.

Základ č. 3: Partikule no - の
Aneb přivlastňovací partikule. Vztahuje se vždy na slovo před ním.
Příklady: Kore wa watashi no keitai desu.
これはわたしのけいたいです。To je můj mobil.

Chichi no pasokon desu.
ちちのぱそこんです。To je tatínkův počítač.

Dá se používat i mnohokrát za sebou. Are wa watashi no chichi no tomodachi no inu desu. あれはわたしのちちのともだちの犬です。Támhle je kamaráda mého otce pes.

Základ č. 3: Fráze
Všichni milujeme fráze, protože je zná většina už z anime. Věty jako:
Hajimemashite. Ohayou gozaimasu. Konnichiwa. Yoroshiku onegaishimasu.
Nebo třeba Tadaima, Itekimasu.
A tak dále a tak dále. Význam by vám měl být jasný.

Základ č. 4: Členové rodiny
Zde je jediná záludnost v používání jiných výrazů u svých vlastních členů rodiny a u těch cizích.
Když chci říct, že moje mamka se jmenuje Aneta.
Watashi no haha no namae wa Aneta desu. わたしのははのなまえはアネタです。

Ale lze říct i normálně: Haha no namae wa Aneta desu. Nebo: Haha wa Aneta desu. Protože haha by mělo samo o sobě znamenat "moje" tudíž je asi zbytečné používat ještě watashi no. Každopádně naše učitelka nás to tak učila.
A když se chci zeptat na jméno mamky mého kamaráda, nesmím říct haha, ale o-kaa-san:
Anata no o-kaa-san no namae wa nan desu ka.
あなたのおかあさんのなまえはなんですか。Jak se jmenuje tvoje matka?
A kamarád odpoví: Haha no namae wa Sandra desu.
ははのなまえはサンヅラです。Jmenuje se Sandra. (doslovně: Mamčino jméno je Sandra.)

Příklady:
Haha - okaa-san (matka)
Chichi - o-tou-san (otec)
Ane - o-nee-san (st. sestra)
Ani - o-nii-san (st. bratr)
Sobo - o-baa-san (babička)
Sofu - o-jii-san (dědeček)
oba - oba-san (teta)
oji - oji-san (strýc)

Jediná výjimka je snad jen v případě mladších sourozenců imouto (ml. sestra) a otouto (ml. bratr) kde nepřidáváme -san, říká se jim stejně ať už se jedná o vlastní nebo cizí.

Tohle je z dnešního dílu vše.

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 11. ledna 2014 v 19:35 | Reagovat

Máš můj obdiv.  Určitě to není jednoduché, se tenhle jazyk osvojit.

2 Anička Anička | 8. dubna 2015 v 15:15 | Reagovat

Wow. Učím se čínštinu a není to lehký.
Tak doufám, že ti to pořádně půjde. :-)  ;-)

3 Sadako Sadako | Web | 13. listopadu 2015 v 0:10 | Reagovat

Teda, obdivuji tě. Já jsem se kdysi učila katakanu a pak jsem chtěla hiraganu a nakonec i kanji a že se sama budu učit japonsky, ale s tou hiragranou jsem sekla, už nevím, proč. xD
A děkuji, právě jsi mi vysvětlila rozdíl mezi "kore" "sore" a "are" a "kono", "sono" a "ano". :-)

4 Gura-chan Gura-chan | Web | 13. listopadu 2015 v 16:53 | Reagovat

[3]: Začít můžeš kdykoli nikdy není pozdě se k Japonštině zase vrátit. Ale asi bych jako první doporučila naučit se hiraganu, má širší využití a je jednodušší. :-) Ganbatte ne!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama