Snový koutek

5. října 2013 v 20:02 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Drahé duše,
Dnes mám jeden z mála dnů, co jsou opravdu bez jakýchkoli plánů, takže jsem se pustila do úklidu stolu, povysávala jsem (nesnáším slovo luxovat a lux, já vysávám vysavačem!) a také utřela prach, abych ho alespoň další dva dny nedýchala, než se zase usadí.


Výška nabírá obrátky, ale pořád to jde, až na to, že některé předměty mám vyloženě špatně nastavené, takže jedu ráno na jediný, poté valím domů na oběd a sotva polknu, už valím zpět na jedinou další přednášku a poté zase domů. Ve výsledku jsem pak pryč skoro celý den, i když mám všehovšudy dva předměty. Ale ono to jinak nešlo, bohužel.

Za stolem jsem našla dlouho ztracenou gumičku do vlasů a za postelí dokonce svého slona pro štěstí, který mi dopomohl k lepším známkám u maturity. Díky výhře z Phota jsem opět začala číst a to dlouho opomíjenou knihu Lexikon lektvarů paní Daneové (vydupala jsem si, že chci nějakou knihu na vánoce a tahle vypadala celkem schopně na to, že byla zlevněná a nestála málem ani stovku) což je překvapivě dobře napsaná kniha a moc mě baví.
K nám do pokoje přibyly zmrzlé květiny ze zahrady, takže nám teď opět zdobí okna a moje akvárko se snad zítra dočká nového designu (mířím na faunatrhy do Ostravy, tak snad krom nějakých nových spoluobyvatelů akvária přibudou i rostlinky).

Když jsem si takhle hezky uklidila, měla jsem hned lepší pocit a to hlavně z mého Snového koutku. Jedná se o poličku přímo nad mou postelí (jak příhodné místo), z které jsem si kdysi dávno udělala polici na svíčky. Později tam jen lehce přibývaly nové věci - stojan na vonné tyčinky, dřevěný s vyřezávanými hvězdičkami a měsíčky. Temně modrý řetízkový stojan na vodu, pod kterým je místo na svíčku, v rohu malé lahvičky s vonnými oleji a vodičkami.
Dřevěná šperkovnice po prababičce, co i hraje, když se natáhne, a jsou v ní uložené moje poklady. No a hned vedle má čestné místo moje malá vázička se sbírkou pírek. Sbírám už poměrně dlouho, nejvíc mám samozřejmě holubích, ale mám třeba i od bílého páva, červeného, modrého nebo žlutozeleného papouška (ukradeny přímo z klecí v zoo :-)) a také moje největší orlí. Na té polici je zároveň zavěšený i můj lapač snů a také plyšová opička, s jejímž dlouhým ocasem si hraju, když nemůžu usnout…
Skoro všechny příchozí tenhle koutek zaujme a i já se na něj ráda dívám, zvlášť když je již tma a v pokoji svítí jen ty svíčky na polici. Někdy to tam vypadá, jako kdybych vyvolávala duchy, jindy jako bych držela smutek (což je vlastně pravda) a někdy, jako bych patřila do cechu k čarodějnicím a tohle byl můj oltář.
Ať už je to oltář nebo snový koutek je to moje oblíbená část pokoje. Máte také snový koutek? Anebo se raději koukáte do počítače či na holou stěnu?

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama