Palác skrytý v hoře

2. září 2013 v 16:08 | Gura-chan |  Obrázky
Zdravím, zbloudilé duše,
Dnes jsem vyhrabala můj starý scener a přiměla jej opět pracovat. Díky božstvu všech strojů nakonec fungovala vcelku uspokojivě, proto vám mohu ukázat portrét Paláce, na kterém jsem pracovala nějaký ten týden zpět.


Úryvek z Pírek Čarodějů I. - Jméno:
Jen co se prodrala mezi větvičkami a vypotácela se ven, nevěřícně se rozhlédla. Byla na vrcholu.
Nedaleko od ní se stromy rozestoupily a odhalily malou mýtinku, kterou jako by rozsekl v půli nějaký obr svou obří sekyrou. Končila totiž, prudkým skalnatým srázem, který jakoby rozděloval vrchol hory na dva. Trhlina byla velice široká (dívka na druhém konci mýtinky s námahou zpozorovala jen náznak pokračujícího lesa) a směrem dolů se zužovala. Dívka došla až k srázu, pohlédla dolů a užasla.
Nic co doposud viděla, nebylo tak šílené a přitom tak důmyslné. Byl přímo uprostřed propasti, zaklíněný mezi dvě skalní stěny, které ho pevně svírali jako dlaně. Nikdy by jí nenapadlo postavit palác na tak nebezpečné místo. Nedokázala uvěřit tomu, že tam opravdu je, že se v příští chvíli nerozpadne a nezmizí v hlubinách propasti. Trhlina se táhla od východu k západu, proto ji právě zapadající slunce krásně ozařovalo. Tmavé břidlicové střechy věžiček se leskly a v šedivých kamenných zdech paláce se rovněž třpytila i malá okýnka. Když trochu zaostřila, všimla si, že palác ve skutečnosti stojí na kusu skály, ale dál pod ní byla jen tma. Tam už nemohlo ani světlo slunce. Když si uvědomila tu hloubku, sevřel se jí žaludek a trochu odstoupila.

Na této kresbě jsem zjistila pozoruhodnou věc a to, že neumím kreslit věci postavené ve slunci a také, že neumím kreslit skály. "Gratulujeme ke zjištění."

Vdobě, kdy se malí parchanti bojí, co je čeká v příštích dnech za nudné školní hodiny, se buď:
1) Škodolibě směju malým prachantům
2) Pokouším se smolit 10. kapitolu (dneska jsem ji dokončila ale musím říct, že jsem v životě nepsala kapitolu tímhle způsobem. Nikdy se mi nestalo, že bych musela tolik - ale vážně - tolik mazat, dopisovat a přepisovat. Začala jsem dobře, ale pak jsem si uvědomila, že by se ta část hodila až po jiné části, načež jsem ji začala psát před onu část. Potom jsem zjistila, že už téměř nemám místo na jednu odbočku k Redovi, takže jsem musela mazat a pak přidat onu odbočku s Redem. Pak teprve přišla a řadu část, co jsem psala původně. Je to guláš, ale raději se v tom už nebudu vrtat, strávila jsem nad tou kapitolou moc času. Musím se pohnout dál i když není ideální. V budoucnu ji musím ještě upravit, ale zatím ji tedy nechám odležet. Třeba se nakonec dozvím, že to není tak špatné, jak jsem si myslela.
Věděla jsem, že s touhle částí budou problémy, ale že takové?
A to ještě nejsem u toho nejhoršího - maminko, pomoz mi!
Každopádně dnes to vidím na začátek 11. kapitoly a to i přes to, že jsem dnes napsala už přes 4 000 znaků. Nemám kdy odpočívat.

Na okraj:
1) Asi jsem definitivně sekla s programováním.
2) Začala jsem se dívat na Clannad, přitom stále stahuji i Muže na stromech.
3) Japonština going well, ale na lekce mám stále ještě moc málo materiálů.
4) Zítra budu svědkem průběhu podzimních maturit, poněvadž jdu povzbuzovat. Přítomnost učebnice ni-hon-go v mé tašce je samozřejmostí. (Začínají mě bavit ty nevěřícné pohledy okolních lidí, i když je to krapet smutné.)

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 2. září 2013 v 21:12 | Reagovat

Nevidím nějakou extra vadu na kráse obrázku. Je originální, má své kouzlo, osobitost. Mi se to líbí :-)

2 Gura-chan Gura-chan | E-mail | Web | 3. září 2013 v 16:49 | Reagovat

[1]: To mě taky a děkuji, pořád to ale nic nemění na faktu, že neumím kreslit skály. :D Ale tak na amatéra je to dobré, to je fakt. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama