Srpen 2013

Originální? Tak to číst nebudu

28. srpna 2013 v 21:04 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Upozornění: Článek je společensky nekorektní. Může se stát, že po přečtení budete autorku nenávidět. Tak proč si to nepřečíst, že jo?

Příběh Opuštěného stromu

26. srpna 2013 v 14:44 | Gura-chan
Zdravím,
Jelikož mě idiotský blog vyhodil na Přihlašování, samozřejmě poté, co jsem již měla zhotovený článek a líné funkce blogu ho ani neuložily, přes to, že mám nastavené automatické ukládání, je jasné, že se mi ani v nejmenším nechce opisovat po paměti předešlý článek a tvářit se přitom, že byl napsán spontánně. O důvod víc, když mě blog vyhodil ještě jednou.
Mimochodem, přišli jste o docela zajímavý článek -> poděkujte blogu.

"Děkujeme!"
Hai, hai.
Tak jdeme na to.

Gura-chan


Připravte mi lavor

25. srpna 2013 v 18:25 | Gura-chan |  O blogu
Zdravím, mé zbloudilé duše,
Ne neumřela jsem, i když k tomu pravdaže nemám daleko, ale moje chuť napsat článek vyprchala jak bublinky z coly a to i přes to, že už nedělám málem nic jiného, než že vejrám do noťáska.
Zase se toho děje nějak moc.
Světe, osude či ty, bílý králíčku, co řídíš naše životy (ne, neberu LSD), na mě se musí pomalu! Když mi do cesty naseješ moc sazenic, tak se kymácím a hlava mě bolí! Jsem spíše klidný člověk, zvyklý a svůj denní režim. Jakmile mi režim zmizí, nevidím ani neslyším a bolí mě hlava, jak už jsem zmiňovala!

Co dokáže absence cukru

21. srpna 2013 v 16:36 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím,
Zase mě opouští nálada a to ani nevím proč. Nějak jsem se přestala soustředit na věci, nad kterými jsem doteď přemýšlela a začala uvažovat o docela jiných věcech. Teď nemůžu přijít na to, kde mi hlava stojí. Nemůžu se vrátit, kde jsem byla. Cesta zpět, jako by zmizela, jen když se hodně soustředím, vidím, jak se postupně odhaluje. Ale nějak už tam není to bezpečí a radost, už to není pelech, do kterého bych se zachumlala a dělala, co mě baví.
Špatně spím, pochybuju o sobě.
Asi jsem prostě jen nedávno udělala hodně rozhodnutí a hodně se toho stalo, abych se teď mohla vrátit zpět do úkrytu. Bolí mě hlava. Zase málo piju.

O Autorce, blogu a jak to všechno začalo

20. srpna 2013 v 14:50 | Gura-chan |  O blogu
O Autorce

Obecně
Žiju v Moravskoslezském kraji, je mi 21 let a studuji na univerzitě Ekologii. Zajímám se o jazyky - momentálně se učím Japonsky. Na internetu vystupuji pod přezdívkou Gura-chan, Mrs.O případně Misisou.
Jsem člověk, co rád zkouší a učí se nové věci. Nejprve mě ta věc ale musí dostatečně nadchnout, abych stála o to ztrácet s ní svůj čas. Takhle jsem se jednu dobu učila těsnopis, naučila jsem se plést (háčkování ještě kašlu), zkouším dělat i let's playe z her na svém kanále na youtube, no a tvořím jak malováním tak psaním, což považuji asi za nejdůležitější v mém životě.
Píšu originální příběhy vlastně skoro celý můj život, ale úspěšně dokončené mám jen poslední z nich, co jsou již psány elektronicky. Kvůli nim jsem si založila tento blog, (původně jen kvůli jedinému příběhu) s přáním podělit se o ně i najít zpětnou vazbu.
Považuji se spíše za vypravěčku, než za obecného pisálka, protože většina z mých příběhů vznikla nejprve v mé hlavě, aniž bych se je pokoušela napsat. To přišlo až později, kdy pro ně v mé hlavě už nebylo místo a tak musely ven na papír či do textového editoru. Teď se proto snažím psát o nich jak nejlépe dovedu.
Co vám tady na blogu tedy můžu nabídnout?

Literární deníček (8.8 - 17.8) - druhé číslo

19. srpna 2013 v 19:19 | Gura-chan |  O blogu
Zdravím, zbloudilé duše (a tak se stala s vtipu realita a fráze zároveň... politováníhodné),

Přes víkend jsem byla neočekávaně opět na zahradě, kde jsem opět psala druhou knihu Pírek. Vrátila jsem se sice už včera, ale nějak mě zřejmě v tyto dny opustil jak optimismus, tak chuť cokoli dělat. Usnout se mi povedlo kolem tří hodin ráno, proto není divu, že jsem dnes jak přejetá parním válcem.

Z roztrhané kapsy dětství - 5. část

15. srpna 2013 v 20:03 | Gura-chan
Zdravím všechny bloudící,
První kniha Pírek je úspěšně znovu zveřejněna v celé své kráse, takže tu máme menší prostor pro další příběhy. Dnes tu mám pro vás opět další díl se dvěma kapitolama. Mimochodem, kapitolek je celkem 17. protože jsem už kdysi ztratila sešit se seznamem kapitol, co se měly teprve napsat. Musím přiznat, že jich tam bylo ještě dost, ale tak nevadí, možná ji ještě v budoucnu najdu.

Piju si tu hezky zelený čaj Chun Mee a datluji 10. kapitolu - teď někdy se mi stalo, že jsem omylem napsala, že pracuji na 10. kapitole - ne, to byla teprve devátá, desítka vzešla až dnes a zdaleka není hotová. Už mám nově 5 zápisů v Literárním deníčku, tak doufejme, že neztratím nervy - a to já většinou dělám, když jde do tuhého (jsem ve veledůležité části, už jsem přemýšlela, že si nadepíšu osnovu těch důležitých kapitol, ať nezapomenu na všechny ty věci, co tam musím narvat). :-)
That's all. Ready to start?

Gura-chan


Pírka Čarodějů I. - 20. kapitola/3. část

14. srpna 2013 v 16:37 | Gura-chan |  Kapitoly
Už dlouhou dobu jen seděl a zíral na zapadající slunce. V hlavě měl prázdno a věděl, že to není v pořádku. Někdo jiný by už byl zřejmě napůl cesty pryč z města.
Věděl, že by měl odejít. Nebylo jisté, co se teď stane, vždyť vlastně zradil čaroděje… Nějak se ale nedokázal přinutit zvednout ze země a začít to řešit.
Půda byla tvrdá a nepohodlná a z civění do slunce mu jen slzely oči. On se ale ani nepohnul.
"Tak tady jsi. Hledala jsem tě," ozval se za ním její hlas.

Dnešek v duchu umění a hudební očisty

13. srpna 2013 v 22:06 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím bloudící duše,
Dnes jsem si stáhla další tunu soundtracků ze hry Ookami a Ookamiden. Je to vlastně hudba, co mě provázela při psaní Pírek knihy první a teď i druhé. Pár z nich dokonce považuji za hlavní témata některých postav.
Třeba dívce patří jeden z mých nejoblíbenějších - The Tribe of Heavenly God's Theme

Momentálně jsem měla potřebu doplnit si svůj playlist o další skvělé soundtracky, protože na téhle "bojové a herní" japonské hudbě fakt ulítávám. Mám například i veškerou hudbu z Mushishi, což je taky, něco na ten způsob. Je to Japonské a je to skvělé.

Pírka Čarodějů I. - 20. kapitola/2. část

12. srpna 2013 v 11:42 | Gura-chan |  Kapitoly
Meric na ni překvapeně pohlédl.
"O co jde?"
Dívka ho upřeně pozorovala.
"Mericu… ty to víš, že jo? Víš, kdo byli mí rodiče."
"Cože?" ozvali se Red s Miren a překvapeně na ně vytřeštili oči.
Doktor si povzdechl.
"Neměl jsem nejmenší tušení, věř mi… tedy až do té chvíle, kdy si vyprávěla Agorův příběh."
Dívce zasvítily oči. "Takže to víš? Pověz mi o tom!" zvolala naléhavě.

Pírka Čarodějů I. - 20. kapitola/1. část

11. srpna 2013 v 16:28 | Gura-chan |  Kapitoly
Autorčin verdikt:
A je čas na poslední kapitolu první knihy. :-)
Kdyby to někoho zajímalo, tak momentálně pracuji na desáté kapitole druhé knihy...
(stejně to nebude hned, musím to ještě milionkrát projít, najít chyby, škrtat, opravovat, udělat odstavce, udělat obsah apod... je to práce a práce a tak to má být samozřejmě... sice můj styl psaní ještě pořád má co zlepšovat, ale zase si nemyslím, že jsem úplný začátečník...
Prostě se musím snažit, aby to bylo co nejlepší... vím, že tohle je pěkný příběh a druhá kniha bude ještě lepší, (těším se tak moc!)
Doufám, že si na ni milovníci delších fantasy najdou čas (tahle opravdu není pro lidi, co se kroutí nad každým dlouhým textem. :-)

Na závěr chci napsat, že celou knihu věnuji (jak jsem slíbila) nejlepší kamarádce, co jsem kdy mohla mít a podobnou, jako byla ona, už nejspíš nikdy nepotkám. Historicky první člověk, kterému jsem Pírka dala přečíst a ona je nezahodila po přečtení první věty. :-) A to je celkem div, protože nikdy na čtení nebyla a spousta věcí ji nebavila. Můj příběh ji ale zaujal a dokopávala mě k tomu, aby napsala další kapitoly... bez ní bych to jednoduše nikdy nerozjela.

Gura-chan


Pírka Čarodějů I. - 19. kapitola/4. část

9. srpna 2013 v 10:14 | Gura-chan |  Kapitoly
Bylo zvláštní, že se nikdo na nic nevyptával. Meric, dokonce ani Red… všichni taktně mlčeli. Dívka poodstoupila od Merica, který začal na podlahu kreslit křídou jakési obrazce. Něco takového ještě neviděla. Nebyla to ani magie athame, natož klasická magie.
Meric byl výrobcem magických pomůcek a také lékař. Krom toho uměl trochu antigravitace.
Ale nikdy jí nevyprávěl o tomhle.

Pírka Čarodějů I. - 19. kapitola/3. část

8. srpna 2013 v 15:24 | Gura-chan |  Kapitoly

"Proč si myslíte, že by měli být zrovna tady?" ozval se Red a snažil se, aby v jeho hlase nebyl slyšet otrávený podtón.
Meric se pousmál.
"Tohle je Irimovo bývalé sídlo. Vy jste nevěděli, že patří k jedné z šlechtických rodin? Celým jménem je IrimKan Hasiera a co víc je to jediný dědic… no ehm, i když jak se tak koukám, jeho věno nejspíš lehlo popelem."

Pírka Čarodějů I. - 19. kapitola/2. část

7. srpna 2013 v 13:00 | Gura-chan |  Kapitoly
"Jak… jak to myslíte?"
Celý svět se s ní zatočil. Agor se pořád ještě šklebil.
"Slyšela jsi."
Dívka zavrtěla hlavou a snažila se najít v jeho obličeji náznak něčeho, co by ji ujistilo, že si dělá jen legraci.

Z roztrhané kapsy dětství - 4. část

6. srpna 2013 v 12:05 | Gura-chan
Čerstvá zásilka mých pamětí podávané opět v páru...
Příjemné čtení přeji.

Gura-chan


Pírka Čarodějů I. - 19. kapitola/1. část

6. srpna 2013 v 10:08 | Gura-chan |  Kapitoly

•Devatenáctá kapitola•

Pravda a duch



Red netrpělivě poklepával prsty o stůl a mračil se na celé kolo. "Kde se courají?" zasykl už asi posté.
Děvče sedící naproti němu v pohodlném křesílku se vzorem květin, znuděně pokrčilo rameny a odložilo na stůl již třetí sklenici mléka.
"Nevím, ale mají zpoždění," poznamenala.
"Nejsou jediní…" procedil skrz zuby ironicky. "Ten jejich přítelíček očividně také neumí přijít včas."
Otráveně si povzdychl a stočil pohled k oknu. Uviděl však jen stále stejný a nekončící proud lidí.

Líné dny létonenáviditele

5. srpna 2013 v 12:59 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím všechny, co se ještě neupekli do křupava,
Vracím se z vysušených plání a můžu s klidem v srdci napsat, že ačkoliv jsem byla pryč, všechny pavouky odháněli strážní duchové blogu. Ale vážně, někdy si říkám, jestli snad moje nepřítomnost trochu nepřispívá k blogové návštěvnosti… Je ale pravdou, že jsem se zrovna před odjezdem přihlásila do Literárního klubu, a jelikož mě vzali, dalo se to trochu čekat. Zvídavé duše jsou všude.