Pírka Čarodějů I. - 13. kapitola/2. část

3. července 2013 v 20:54 | Gura-chan |  Kapitoly

Děvče se zvláštními fialovými oči ve žluté pláštěnce se ostražitě rozhlédlo a poté se obratně proplazilo skrz dlouhý trnitý keř. Hůře na tom však byla malá skupina stejně divně oblečených a divně vypadajících lidí, kteří se prodírali za ní.
Zamračený černovlasý kluk měl zřejmě co dělat aby hlasitě nenadával, když se už po bůhvíkolikáté zasekl v trnitém podrostu.


Rudovlasá dívka v zeleném kabátě těsně za ním na tom nebyla o moc lépe. Když už, tak se alespoň vyhýbala místům, kde před tím Red uvízl a snažila se držet hlavu co nejvíce při zemi, protože jak zjistila, trní ji už připravilo o několik vlasů.
Zatímco se ti dva lopotili, další kluk s čistě bílými vlasy a celkem vyrovnanou tváří, se pod trnitým keřem plazil bez větších škod na zdraví nebo oblečení.

Když se poté společně vynořily na druhém konci, byli neskutečně rádi, že to mají za sebou. Miren je pobaveně sledovala, ale následně je opět pokynem přivolala k sobě a začala se prodírat pro změnu vysokou trávou.
"Připadám si jak v divočině," neodpustil si Red uštěpačnou poznámku.
"Rád bych věděl, co tady zahradník posledních třicet let dělal," poznamenal suše Irim a neradostně se rozhlížel po rozlehlé zahradě polorozpadlého panského sídla.

Miren je ignorovala a dál si to razila trávou přímo ke stavení.
Dům nebo to, co dříve bývalo domem působilo i přes své špinavé vzezření honosně. Stěny a okna byla vyzdobena rytinami a kamennými sloupy. Zpozorovali dokonce i náznak chrliče ve tvaru draka.
Dívka si stavení zaujatě prohlížela. Věděla, že je z velké části zchátralý a rozbořený, ale vypadalo to, že celá jedna přízemní místnost a něco málo z patra zůstalo neporušeno. Zvědavě se obrátila na Miren.
"Tohle je zajímavé místo. Možná bychom tu mohli nějaký ten čas vydržet. Zásoby máme takže…"
Miren však zakroutila hlavou.
"Musíme nejprve požádat domovníka," řekla se smíchem a vzápětí zahoukala jako sova.
Chvíli bylo ticho.

Red se poškrábal na hlavě.
"Co to tu vyvádíš?" zeptal se nechápavě.
Miren se však upřeně rozhlížela kolem dokola a neodpověděla.
Přízračné ticho protnul slabý vítr, který rozčísl stébla trávy. Miren se usmála a zamávala někam za Irimova záda. Čaroděj se vmžiku otočil.
Jen co to udělal, všichni ho spatřili.
Dívka pořád nechápala, jak se mohl tak tiše dostat přímo za ně. Vůbec ho neslyšela přicházet.
"Tohle je Nil," řekla Miren triumfálně.
Dotyčný, byl celkem mladý kluk se střapatými vlasy barvy slámy a temně zelenými oči. Dívka ho odhadovala, že je možná o rok mladší než ona. Nezamával Miren v pozdrav ani nijak nereagoval na to, že ho právě představila. Věděla, že mu na jeho obličeji připadá něco povědomé a pak na to přišla. Tvářil se trochu jako Louvie. Obličej měl bez jakéhokoliv výrazu, ale nebylo v něm nic z Louvieho povýšenosti, tvářil se spíše tak trochu nevyzpytatelně.

"Ehm… ráda tě poznávám, Nile," pronesla nejistě směrem k němu.
Žádná reakce.
Místo toho prošel klidně kolem nich a zamířil směrem ke stavení. Miren se však nepřestávala usmívat.
"Ó velmi se omlouvám za mou nezdvořilost. Měla jsem vás samozřejmě představit celým jménem," řekla rádoby omluvně a hlasitě si odkašlala. "Tak tedy, tohle prosím pěkně je velectěný pan NilanKan z rodiny…"
"Dost," ozval se tichý hlas.
Dívce chvíli trvalo, než si uvědomila, že ten kdo promluvil, byl Nil. Pomalu se otočil a konečně pohlédl na všechny přítomné, až se zastavil u Miren. Ta se na něj vesele culila.
"Když vytasím tvůj titul, tak tě vždycky přinutím promluvit, Nile," zasmála se a nevšímala si jeho netečného pohledu.
Teprve teď si dívka uvědomila, co tím Miren myslela.
Vypadalo to tedy, že "Nil" je zkratka pro jméno Nilan. A Kan, jak věděla, je něco jako šlechtický titul přidaný za jménem. Znamenalo to tedy, že Nilan je ve skutečnosti z vlivné rodiny.

Dívka si ho pořádně prohlédla.
Měl na sobě volnou zelenou košili a krátké ušpiněné kalhoty, které držela pohromadě jen spousta záplat. Přes ramena měl ledabyle přehozený dlouhý nenápadný blátivě hnědý plášť. Rozhodně nevypadal jako boháč.
Nilan si tiše povzdychl.
"Předpokládám, že to vy můžete za ten rozruch."
Miren přikývla a Nil pokračoval.
"V tom případě byste odsud měli zmizet, než vás chytí," řekl nevýrazně a znovu se k nim otočil zády.

Zatímco klidně odcházel, všichni se po sobě nejistě podívali a nakonec upřeli tázavý pohled na Miren.
"No tak Nile, jenom nás tady nechej se schovat a my ti budeme vděční," řekla nakonec netrpělivě.
"Ne," zamítl to ihned, aniž by se otočil.
Miren si útrpně povzdychla, rozběhla se k němu a něco mu zašeptala do ucha.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která postava se vám zatím líbí nejvíc?

Bezejmenná
Red
Meric
Larren
Urun
Irim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama