Pírka Čarodějů I. - 14. kapitola/1. část

9. července 2013 v 21:40 | Gura-chan |  Kapitoly

•Čtrnáctá kapitola•

Vzpomínky


Někdo zaklepal na siluetu kočky.
Čaroděj šlehl rudými oči po návštěvníkovi a vzápětí si znuděně potáhl ze zvláštně zakroucené bílé dýmky.

"Už jsem si myslel, že je to Urun. Příště mě takhle neděs," poznamenal jízlivě a na moment zmizel v oblaku nazelenalého kouře.
"Ta už přece dávno spí," odvětil učedník a upřel svůj bezvýrazný obličej na Larrena.
"O tom by se dalo polemizovat," podotknul čaroděj. "Ďábel přece nikdy nespí, ne?" Zatímco se čaroděj temně zachechtal, učeň se pomalu posadil do křesla naproti němu.


"Co tě sem tedy přivádí, Louvie? Potřebuješ něco?" zeptal se ho Larren otráveně, když malý čaroděj nereagoval na jeho vtípek.
"Chtěl jsem se vás zeptat… ozval se vám teď někdy můj otec?"
Čaroděj si ho nevraživě prohlédl.
"Ne Louvie, neozval. Popravdě řečeno, i kdyby, neměl bych náladu s ním mluvit," odvětil, a zalistoval v knize. "Ještě něco?"
Louvie ale jen mlčel a pozoroval svá kolena. Čaroděj si povzdychl a zakoulel očima.
"Myslel jsem si to," řekl nakonec učeň.
"Bohužel Louvie, já nikdy nechtěl, aby ses učil na čaroděje a ještě ke všemu tak mladý. Tvůj otec se s tebou nemůže jen tak stýkat a ty to víš. A vůbec, dokud je tu riziko, že by si ho někdo spojil s čaroději, bylo by mu jedno, i kdyby tě už nikdy neuviděl. Je to prostě pitomec, co víc říct?"
"Vždyť je to váš bratr," opáčil Louvie klidně. "Můj otec by mě sem nikdy neposlal, kdybyste tu nebyl vy. Chtěl, abyste mě učil…"
"Já vím moc dobře, co Lenny chtěl," skočil mu do řeči Larren a oči mu vzteky zaplály. "Jenže já ho už dávno nepovažuji za svého bratra a proto ho nebudu poslouchat, chápeš?"
Chvíli si ještě Louvieho zlostně prohlížel, ale po chvíli se uklidnil.

"Omlouvám se strýčku," hlesl Louvie a znovu se zadíval na svá kolena.
Larren si ho nešťastně měřil.
"Neříkal jsem ti, ať mě tak nenazýváš?" zabručel na něho a poté si povzdychl. "Vždyť tě z ničeho neobviňuji Louvie, tak se přestaň takhle tvářit. Navíc se mi nemáš za co omlouvat."
Louvie se na něj zahleděl a trochu se pousmál.
"No vidíš, že to jde," zablýskl očima čaroděj a obrátil stránku.
"Chtěl jsem se zeptat ještě na něco," ozval se Louvie po chvíli.
"O co jde?"
"Nevíte, kdy se vrátí váš učeň? Nemám si tu s kým hrát," protáhl Louvie bezvýrazně.

Když se za Louviem zavřeli dveře, Larren si vyčerpaně oddychl. Jen bavit se s ním bylo psychicky vyčerpávající. Ty jeho otázky a znuděný obličej mu vyloženě pily krev.
Potáhl si, aby se uklidnil a přisunul si knihu blíž. Nicméně po chvíli se přistihl, že čte jeden a ten samý řádek pořád dokola. Už se nemohl soustředit.
Znechuceně ji odložil a opřel se do křesla.
"Zatracený Lenny," pomyslel si.

Nejen, že si tu klidně pošle svého čtvrtého syna, ale ještě po něm chtěl, aby ho učil. Odfrkl si. Jako by ho snad zajímaly jeho plány a přání… Do teď nemohl uvěřit, že je opravdu schopný poslat svého vlastního syna do čarodějnického učení.
Lenny a on nikdy nebyli jako dva bratři. Nikdy se tak nechovali, ani se tak nikdy necítili.
Když se však nad tím vším zamyslel, vlastně ho to ani moc nepřekvapovalo. Louvie byl nechtěné dítě a jak už to u významných bohatých rodin chodilo, každý potomek by měl dostat svůj díl dědictví. Prvorozený zdědil titul vůdce rodiny a také jeho hlavní sídlo. Ostatní si většinou rozdělí malé pozemky a panství v jiných městech či vesnicích patřících rodině.

Avšak s Louviem nikdo nepočítal a jako poslední dítě neměl nárok téměř na nic. I Larren se však divil, jak mohlo jeho bratra napadnout přidělit ho zrovna do jeho péče. Brilantní opravdu. Takhle se tedy Lenny zbavuje přítěže.
Čaroděj znechuceně zavrtěl hlavou.

Nikdy nebyl hrdý na to, že pochází z jedné z nejbohatších a nejvlivnějších rodin v království. Vlastně byl takovými rodinami znechucený. Věděl, že nikdy nepochopí smýšlení svých rodičů a svého povrchního staršího bratra.
Lenny jakožto prvorozený se nikdy nemusel bát o svůj osud. Věděl, že zdědí vše. Avšak když se poté jednoho dne narodil jeho o mnoho let mladší bratr, nebyl zrovna rád. Larren svého bratra vlastně skoro neznal. Lenny chodil do drahé školy v hlavním městě, jak bylo zvykem pro dědice šlechtických rodin a proto spolu skoro nemluvili.

Larren nikdy neprahl po bohatství. Chtěl za každou cenu uniknout z tohoto zhýčkaného života. Již od začátku neměl v úmyslu dál takhle žít. A proto, v den svých třináctých narozenin, odešel z domu a stal se vyděděncem.
Nebylo to však tak jednoduché jak by chtěl. Začátky byly těžké. Hodně cestoval a přespával v levných hostincích. A protože se často pohyboval v chudinských čtvrtích, mnohdy slyšel různé zvěsti o čarodějích. On sám na ně nikdy nevěřil, ale v různých pohádkách, které se zde často vypravovaly, se objevovala i jedna legenda, která ho vždy moc zajímala.

Byla to legenda o Myrdě.
Záhadné hoře, o které se tradovalo, že se na ni nikdo nedokáže dostat. Někde se vypravovalo, že se na jejím vrcholu dějí prapodivné věci, které normální člověk nedokáže vysvětlit. A někde zase, že se na vrchol nedá dostat, poněvadž byl zapomenut, anebo že vůbec neexistuje. Verzí tohoto příběhu bylo opravdu hodně, ale v jediné věci se shodovali - a to, že se na vrchol hory Myrdy jednoduše nedostanete.
Byla to pro něj výzva, anebo možná také trocha dobrodružství. Zkrátka chtěl zjistit na vlastní kůži, co je na těchto pověstech pravdy.
Pamatoval si na to všechno úplně jasně.

Noc byla temná, nesvítil dokonce ani měsíc. Zvuky lesa a jeho vlastní hlasité kroky ho neustále nutily přemýšlet o vlcích, medvědech a jiných nebezpečných zvířatech. Přece jenom, měl u sebe jen malý nůž. Nic, čím by se mohl ubránit. Na strašidla nikdy nevěřil, nicméně musel si sám přiznat, že Myrda nebyla obyčejná hora. Bylo tu něco, co nedokázal pojmenovat.
Cesta nahoru se zdála nekonečná. Už bylo nejspíš po půlnoci, ale přesto se mu zdálo, že je sotva v polovině. Někde to přece musí končit! Přicoural se k rozložitému stromu a vydýchával se. Tenhle výstup byl namáhavější, než si myslel. Když tu to najednou zaslechl.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která postava se vám zatím líbí nejvíc?

Bezejmenná
Red
Meric
Larren
Urun
Irim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama