Genealogická horečka

15. června 2013 v 15:00 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím,
Už dlouho si pohrávám s myšlenkou, že vás zasvětím do tajů genealogie. Je možné, že po vás něco podobného chtěli už na základní škole - po mě ano - a tak zhruba víte o co go. Samozřejmě jde o Rodokmen, jeho sestavování, zjišťování, zpovídání rodinných příslušníků a únavné hledání mezi krabicemi se starými dokumenty doma nebo přímo v matrikách.


Upřímně, krom sestry, které to zpočátku taky nijak zvlášť nebavilo, jsem byla snad jediná v okolí, kdo se o něco takového zajímal. Začala jsem s tím už na základní škole a pokračuji do teď. Nejprve jsem vyzpovídala mamku, která toho věděla překvapivě hodně a dala mi cenné informace i o různých rodinných událostech. Např. že jednoho mého vzdáleného příbuzného zabila kráva.

Ale když jsem se chtěla o něčem takovém bavit s kamarády, nikdo moji vášeň nechápal. Upřímně, kdybych nikdy nedělala rodokmen, nevěděla bych o své rodině vůbec nic. Nikdy bych nezažila ty šoky, když na mě vyskočil kostlivec ze skříně, nikdy bych nevěděla, jak se žilo lidem z mamčiny strany po odsunu Němců apod.

Naše rodina je bohužel z taťkovy strany dost roztříštěná a nikdy jsem nenašla odvahu zeptat se na rodokmen někoho z nich, i když na to, že se vídáme pomalu jednou ročně, jsme nikdy neměli zvlášť špatné vztahy, přesto to nějak není ono. Odvahu jsem sebrala teprve nedávno, když jsem pochopila, že nemůžu mít tak nevyvážený rodokmen. Nemůžu mít z mamčiny strany všechny málem až do 18. století a z taťkovy strany tam nemám pomalu ani praprarodiče. A tak jsem začala zpovídat nedávno nalezené sestřenice od taťky. Sice jsem nalezla jen několik málo jmen, ale ty jsem si zpětně vyhledala v online matrikách (věděli jste, že v ČR by měli být veškeré matriky přístupné na internetu? Sice některé vesničky stále chybí, ale z velkých měst můžete pohodlně nacházet informace doma na počítači). Stačí vědět, kde se vaše rodina narodila a v jakém roce. Máte téměř 80% šanci, že ji nakonec najdete. A já našla.

Také díky matrikám máte skvělou možnost podívat se, jakým způsobem se psaly rodné, úmrtní listy nebo listy o svatbách (znám je spíše jako Krstné, Úmrtní a Sobášné). Podle období jsou napsány v různých jazycích. Novější můžete klidně najít ještě v češtině, ale 19. a 18. století v němčině a dál 17. a 16. latina. Ale i tak se to pořád dá odhadnout. Nejlépe se hledá v rodných listech, naopak v úmrtních si nedoporučuji číst na co daní lidé zemřely, sice je to dost zajímavé, ale já z toho měla dost divný pocit. Na druhou stranu se naučíte, co kdysi znamenaly slova jako: psotník, záškrt apod. Také je v některých překvapivě dost sebevražd.
Je pravda, že je to celkem časově náročný koníček, ale alespoň základní rodinné příslušníky do 19. století by každý s trochou štěstí zvládl najít.

Můj největší přínos byly rodné listy, které jsem našla u nás doma. Představovaly přímé předky mé prababičky a pravděpodobně jsme je měli v domě jen díky tomu, že je prababi potřebovala, aby dokázala, že není spřízněná s Židy. Dokonce jsem našla i dokument, který to přímo potvrzoval. Tenhle objev byl pro mě opravdu něco, poněvadž to byly opravdoví přímí předkové až do 18. století. Doufám, že něco podobného bych mohla najít i u známých, kteří dědili dokumenty. Pokud ne, tak je to veliká škoda. Polovina lidí ani neví, co má doma za poklady skryté ve starých papírech.

Zde můžete vidět oddálený rodokmen mé maličkosti. Je to sice jen 55 osob ze 126, ale ukazuje jen přímé předky.

Užitečné odkazy
www.myheritage.com - výborná stránka, kde si zadarmo zhotovíte rodokmen, já sama ho používám a díky za to, protože si neumím představit ten štos nepřehledných papírů, které by to jinak zabralo. Je tu samozřejmě háček, mám pocit, že od 200 zaevidovaných lidí je tato služba zpoplatněna. Ale já jsem ještě pořád teprve na 126. :-)

Archívy:
http://www.archives.cz/zao/digitalni_archiv/index.html - Zemský archív v Opavě, jsou zde vyfocené matriky z okolí Opavy, Ostravy, Frýdku atd. Je tam toho opravdu dost a dost.


Příklad: Zámrsk- Archívy z Východních Čech, kliknout na inventární seznam a vyjede vám seznam v pdf. Pokud znáte místo narození, třeba Vysoké Mýto - napíšete to do kolonky Find a vyjede vám to. Potom jen vyberete správný rok a kliknete na odkaz (musíte si celý soubor stáhnout, jsou tam vyfocené záznamy, ve kterých poté můžete hledat). V téhle matrice však zdaleka nejsou všechny matriky i s odkazem, což je škoda.

S dalšími archívy jsem zatím nepracovala, ale myslím, že strýček google pomůže vždycky.
Problém je, když např. stejně jako já zjistíte, že máte i jakousi větev na Slovensku nebo jinade v zahraničí. Na Slovensku, pokud vím, stále ještě nejsou zprovozněné online matriky.

Kdybych měla postup hledání nějak chronologicky nadepsat, bylo by to asi takhle:
1) Vyptat se rodičů, prarodičů, známých - chtějte vědět všechno (datum a rok a místo narození a úmrtí, sňatky, práce, tituly, nebo nějaké zajímavé info o životě), všechno vypsat buď na papír nebo si vybrat nějakou z internetových programů na vytváření rodokmenů.

2) Když jsme si jistí, že nikdo už si na víc nevzpomene, začíná to zajímavější, hledání ve starých papírech. Zeptejte se rodičů, příbuzných, kohokoli, jestli nemá staré rodokmeny, fotky (pro ty potřebujete vyhledat člověka, který vám řekne kdo je kdo, všechno si poznačte), výplatní pásky, stará vysvědčení, listiny o předvolání k soudu (ano i ty jsem našla, byla to docela sranda) apod. Z nich s trochou štěstí můžete najít např. sourozence, jejich údaje, nebo něco o životě nejbližších příbuzných. A pokud se vám dostanou do ruky rodné listy, je to pro genealoga nevýslovná cennost (zvláště ty hodně staré, zažloutlé papíry.. hmm)

3) Když už víme, že z dokumentů nic nového nevytřískáme, začíná ta nejošemetnější část, začíná vybráním větve, co nás zajímá a zkoušení štěstí v online matrikách, anebo si zajet přímo do matriky, mám ale pocit, že je to jaksi zpoplatněno, a rozhodně nečekejte, že vám někdo z fleku vyjmenuje vaše předky až do 16. století, jen, když zmíníte své příjmení. Obvykle lidi nejvíce zajímá právě původ jeho příjmení, proto se zaměřuje jen na jednu větev. S tím mám já docela smůlu, abych pravdu řekla. :-)

A ani zdaleka není vyhráno, i když najdeme příslušnou matriku, hledání je někdy opravdu otravné, a po nějaké době už začnete zhlouby duše nenávidět všechny ty pitomé faráře, kteří očividně neumí psát. Našla jsem kolikrát opravdu hardcore matriky, kde jsem nepřečetla jediné slovo a to to bylo pravděpodobně v češtině.

Přesto je to nezapomenutené, všechny ty starobylé jména a zvláštní, někdy dost přihlouplá příjmení...
To mi připomíná, dávejte si pozor taktéž na jména. I když víte, že se váš prapra předek jmenoval Josef, docela dobře může mít v matrice napsáno Josephus. A Jan - Johannes nebo Hans. Václav může být někdy napsán jako Vácslav a František jako Franciscus. :-)

Genealogům zdar a sílu!

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama