Pírka Čarodějů I. - 12. kapitola/1. část

28. června 2013 v 23:21 | Gura-chan |  Kapitoly

•Dvanáctá kapitola•

Miren


Když se vzbudila, zívla, protáhla se a pohlédla na ostatní, aby jim popřála dobré ráno. Red s Irimem si ji však vyjeveně prohlíželi a vypadalo to, že mají co dělat, aby nevyprskly smíchy.
Dívka je nechápavě pozorovala.
"Co je? To jsem chrápala nebo co?"
"Mluvila jsi ze spaní," řekl Irim a v koutcích mu cukalo. Red se mezitím hlasitě rozchechtal.
Dívka jen zvedla obočí.
"A co jsem řekla tak vtipného?"
"Zřejmě ti někdo vzal sušenky. Všem jsi tu nadávala do pitomců," odpověděl jí a rozesmál se tak upřímně, až mu vytryskly slzy.


Dívka je chvíli sledovala, jak se chechtají a spokojeně se usmála.
"Tak to jsem ráda, že už spolu lépe vycházíte," řekla, když se uklidnili.
"O čem to mluvíš?" zavrčel na ni okamžitě Red a honem se podíval z okna. Vzápětí ale zase vyprskl smíchy.
Čarodějka ho už trochu otráveně napomenula, ale když nepřestával, naštvala se.
"Hele nemůžu za to! Žila jsem s člověkem, co nejedl nic jiného! A dřív než jsem si to uvědomila, stala jsem se závislou!"
"Takže kvůli tomu jsem nucen nosit na zádech půl tuny sušenek?" opáčil nakvašeně a ihned se přestal smát.
Zatímco na sebe vrčeli, čaroděj sedící naproti nim se zaujatě rozhlédl po okolní krajině. "Myslím, že už budeme na místě," řekl po chvíli a přerušil tak jejich hašteření.

Urmael nebylo moc velké město, ale bylo vyhlášené svým dobrým vínem. Kus cesty dostavníkem strávili nalepení na oknech a pozorovali široká pole s vinnou révou.
Red se protáhl a zachechtal se, když po úmorné cestě konečně vystoupili z dostavníku. Všude kolem byli lidé a mnozí z nich opilí.
Dívka po něm šlehla pohledem.
"Ať tě ani nenapadne, že tu budeš pít," zahučela temně.
Red se na ni zamračil.
"Uvědomuješ si jak je to nefér? Kdyby bylo tohle město vyhlášené těmi nejlepšími sušenkami na světě, taky bys ochutnala, ne?"
Čarodějka se na chvíli zasnila, když na něco takového pomyslela, ale potom zavrtěla hlavou. "Jenže tohle není město s nejlepším vínem na světě. Až takovým budeme procházet, pak ti to dovolím," pronesla a škodolibě se zachechtala.
"Vy jste stejně na víno ještě moc mladí, takže bych to neřešil," po-znamenal Irim a vysloužil si tak od Reda znechucený pohled.
"Kdyby tě to zajímalo, tak jediný neplnoletý člověk z nás všech je ona," řekl a ukázal na dívku.
"Myslel jsem, že je nevychované na někoho ukazovat prstem," zvedl obočí Irim a zachechtal se.
Dívka se honem postavila mezi ně a probodla Reda očima.
"Fajn dáš si jednu skleničku. Spokojený?"
Viděla na něm, že kdyby to neudělala, asi by opravdu Irimovi jednu vrazil. Takhle se ale uklidnil a nabručeně je následoval.

Najedli se u milé stařenky, která vlastnila jeden z mála podniků, jež nebyly od rána do večera plné opilců. Mohl za to zřejmě člověk, který u ní pracoval jako vyhazovač a číšník zároveň. Tento člověk byl dva metry vysoký a připomínal gorilu.
Když vybírali hostinec, Irim je vedl na jistotu a přátelsky se s ním pozdravil, když přišel pro objednávku.
"Ty ho znáš?" zašeptala mu do ucha čarodějka, jen co odešel.
Irim se ušklíbl. "Jeho zná skoro každý. Jmenuje se Hendy. Když jste na něho milí, je milý i on a naopak. Je to jednoduché stvoření."
Po jídle dostal Red svou slíbenou skleničku, ale přes to neustále brblal. Irim si dal taky jednu a dívka si místo toho objednala horkou čokoládu.
"Ochutnala jsi vůbec někdy něco, co nebylo sladké?" poznamenal sarkasticky Red, když viděl, jak blaženě popíjí z hrníčku.
Dívka to však přešla bez povšimnutí a místo toho se obrátila na Irima. "Jak to chutná?"
"Výborné," ocenil své víno a trochu si usrkl. "Bylo moudré rozhodnutí, dát si jen jednu. Je dost silné."
"To nejspíš vysvětluje všechny ty lidi tady," řekl Red a rozhlédl se. "Ale stejně…" povzdechl si a smutně se podíval na prázdnou skleničku.
Dívka ho zpražila pohledem. "Řekla jsem jednu."
"Jistě, jistě," povzdychl si smutně.


"Zjistil jsi nějaký dostavník?" zeptala se dívka Irima, když přišel zpět do hostince.
Čaroděj však zavrtěl hlavou.
"Všechny jedou opačným směrem, a ten který chceme my, už odjel. Další jede až zítra navečer." Posadil se ke stolu a sundal si kabát. "Co vy?"
Tentokrát zavrtěl hlavou Red. "Nikdo o ní nic neví."
Dívka si povzdychla. "Jako bych ani neexistovala."
"Přestaň s těmihle řečmi!" napomenul ji Red a narovnal se. "Takže to vypadá na pěší túru?"
"Nejspíš," přisvědčil Irim a obrátil se na dívku. "Pokud teda nechceš čekat."
"Nevadí mi to. Strávili jsme celý den v dostavníku, trocha přírody je jen dobře," rozhodla čarodějka.
Jen co ale vyšli z města, v dálce zahřmělo a k zemi se spustil klikatý blesk. Dívka se na společníky nejistě podívala. Oba dva to však přešli bez povšimnutí a proto nic neřekla, jen přidala do kroku.

Došli k lesu, když začalo poprchávat. Právě včas, protože za chvíli se spustil hotový liják. Šli schoulení do svých plášťů a nevědomky přidávali do kroku, aby bouřce unikly.
Dívka se nervózně dívala na temnou oblohu. Znovu se zablesklo, tentokrát však mnohem blíž. Pár vteřin na to zaburácel hrom a ozvalo se praštění jako by někde nedaleko spadl strom.
Irim po nich přelétl pohledem.
"Měli bychom někde najít přístřeší. A vůbec, být v lese za bouřky není moc dobrý nápad," zakřičel, aby přehlušil sílící vítr a burácení hromu.

Red a dívka jen přikývli a rozběhli se po lesní cestě.
"Ono se to lehce řekne, ale najít přístřešek v lese a za tohohle lijáku je nemožné!" zahalasil Red a rozhlížel se kolem dokola.
Irim je nakonec zavolal, že něco našel. S nadějí se za ním rozběhli, ale ukázalo se, že jde jen o dva propletené stromy, které vytvářeli trochu suchého prostoru.
Dívka si zklamaně povzdychla.
"Tam se všichni nevejdeme."
"Já vím, ale nic lepšího tu nevidím," pokrčil rameny čaroděj a sedl si do provizorního úkrytu.
Red si posměšně odfrkl a oznámil, že jde hledat dál. Jen co zmizel mezi stromy, dívka si sedla vedle Irima a zadívala se na oblohu.
"Nevypadá to, že by to mělo přestat."
"S tím už nic nenaděláme," řekl a vytáhl z tašky svačinu. "Dáš si?"
"Dám," odpověděla a vzala si od něj sendvič. "Jak dlouho myslíš, že bude hledat, než to vzdá?" zeptala se ho poťouchle.
Irim se zasmál.
"On a vzdát to? To snad nemyslíš vážně! Pokud nic nenajde, tak už se nejspíš neukáže."
"Anebo přijde s nějakou historkou, že ho honil medvěd a proto se musel vrátit," přidala se dívka a pobaveně se zahihňala.

Vzápětí však uslyšela výkřik. S Irimem si vyměnila znepokojený pohled, když tu se kdesi za nimi ozvalo zasténání.
Dívka se vymrštila a běžela směrem, odkud zazněl výkřik. Irim byl hned v závěsu za ní.
"Rede?" zavolala do náhlého ticha. Bouřka se uklidnila.
"Jsem tady," ozval se otrávený hlas kdesi dole v trávě.
Popošla tím směrem, když ho uviděla. Ležel rozpláclý jak žába asi tři metry od nich. Očividně sklouzl po mokré trávě a skutálel se ze svahu. Dívka se za ním opatrně vydala.
"Co jsi vyváděl? Chytal jsi veverky?" zeptala se ho s nádechem smíchu v hlase, ale vzápětí zvážněla. Red se otočil vleže na záda a odhalil roztrženou nohavici a krvácející koleno.
"Vtipné," ocenil to Red jízlivě a začal se zvedat.
"Počkej přece," zarazila ho ihned dívka, jakmile to uviděla. "Máš štěstí, že jsem koupila nějaké obvazy. Trhat oblečení bych si opravdu nechtěla."
Red si trpitelsky povzdechl, ale nohu si nakonec zavázat nechal. Poté se zvedl a zasykl bolestí.
Irim si ho klidně prohlížel.
"Musíme s tebou hned do vesnice. K lékaři."

"Neříkej pitomosti, je to jen odřenina," odsekl Red a začal kulhat směrem k jejich přístřešku.
Irim si povzdychl. "Předpokládám, že dezinfekci asi nemáš," obrátil se nakonec na dívku, která zavrtěla hlavou a kývla směrem k Redovi, který se už zase skácel na zem.
Oba dva k němu přešli a beze slova mu pomohli vstát, samozřejmě za jeho hlasitého protestu.
"Ta vesnice není zase tak daleko, nějak už to přežiješ," řekla mu dívka a zkřivila obličej námahou. Irim, který ho podpíral z druhé strany, namáhavě oddychoval, musel totiž ještě navíc nosit jeho batoh.
Red nabručeně mlčel a podle Irimových pokynů se snažil nedošlapovat na zraněnou nohu.
Když šli takhle, cesta ubíhala mnohem pomaleji, nikdo však neřekl ani slovo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která postava se vám zatím líbí nejvíc?

Bezejmenná
Red
Meric
Larren
Urun
Irim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama