Pírka Čarodějů I. - 11. kapitola/1. část

23. června 2013 v 21:08 | Gura-chan |  Kapitoly

•Jedenáctá kapitola•

Nedůvěra a rozhodnutí


Les jakoby tím náhlým činem utichnul. Dívka strnule zírala na mrtvé tělo opodál a Red vedle ní zmateně o krok ucouvnul. Čarodějka nemohla uvěřit, jak rychle se tu ten neznámý mladík objevil. Bylo jisté, že on je tím vrahem, bylo jasné i to, že se je nejspíš před tím lupičem snažil ochránit. Jen nechápala, jak to tak rychle dokázal. Dokonce ani vražednou zbraň v jeho rukou nespatřila, skoro, jako by měl ve zvyku ji příliš neukazovat.

"Doufám, že jste oba v pořádku," zvolal udýchaně a přeletěl po nich pohledem.
Red se na něj nedůvěřivě podíval a stiskl meč v ruce.
"Kdo k čertu jsi?" zeptal se ho temně.


Mladý muž se narovnal, a při pohledu na Reda zvedl ruce na obranu. "Uklidni se, ano? Nepřišel jsem, abych vám ublížil," pronesl do ticha a nervózně se zasmál.
"A proč jsi tedy přišel?" zeptala se ho klidně dívka. "Pokud jsi viděl, jak na nás útočí, mohl jsi nám pomoct už dřív, ne?"
Ten se na ni překvapeně zahleděl.
"Popravdě řečeno jsem to neviděl. Dorazil jsem zrovna, když jsi ty dva vyřídila, takže jsem se soustředil na toho chlápka v klobouku," poznamenal po chvíli.

"No fajn, pomohl jsi nám, ale zabíjet jsi ho nemusel," podotkla dívka a nejistě se zadívala na mrtvolu. Pociťovala lehký třes v rukou a v žaludku kámen, když si uvědomila, že je skutečně mrtvý. A je to jejich vina. Honem potřásla hlavou. Ne, nesmí si to připouštět, to on je přece napadl… a chtěl ji předat vojákům. Larren ji varoval, že to nebude jednoduché, že někdy bude muset i ublížit, aby se ochránila. Ublížení a zabití bylo ale přeci jen, něco úplně jiného. Znal ji až moc dobře, věděl, že něco takového nesnese.

"Jak se jmenuješ?" zeptala se ho rychle, aby přišla na jiné myšlenky.
Mladý muž, kterému mohlo být kolem dvaceti let, se na ni usmál a pohodil bílým copem.
"Jsem Irim."
"Irim?" zeptala se zaraženě a zalovila v paměti, kde to jméno už slyšela. "Neříkej mi, že jsi…"
"Jo, jsem taky čaroděj."
Red mezi nimi těkal pohledem a mračil se na Irima.
"Páni," vydechla nevěřícně. "Tak to je to poslední, co bych tady čekala - narazit na čaroděje."
"Slyšel jsem o tobě nějaké zvěsti. Vlastně se to týkalo přímo téhle otravné skupinky."
"To jsem nevěděla, že se to tak rozkřiklo," odvětila ustaraně.
"V pořádku. Ti vesničané mluvili převážně o tom staříkovi. Tebe osobně znal pouze podkoní a ten by měl mlčet."

Dívka si oddechla, ale potom se zadívala na dva ochromené lupiče a skousla si ret. "Tohle bude problém. Oni vědí, kdo jsem a teď už vědí i kdo jsi ty. Navíc, mám dojem, že jeden z nich je ještě pořád někde v lese. Měli by být čtyři… a někdo po mě vystřelil foukačkou," dodala a nervózně se rozhlédla.
"Nedělej si s nimi hlavu," mávl bezstarostně rukou Irim. "Těmhle zbabělcům stejně nikdo neuvěří, a navíc pochybuji, že se ten poslední po tom všem ukáže."
"Myslíš?" obrátila se na něj pochybovačně.
"No… pokud máš strach tak…"
"Zabíjet je nebudeme," ozval se Red popuzeně a připevnil si svůj meč zpět k pasu. "Na to ani nepomýšlej."
Dívka se na něj překvapeně podívala. Cítila, že je z té náhlé vraždy vykolejený úplně stejně, jako ona. Zevnějšek však ukazoval spíš znechucení nad tím činem.
"Správně," vzpamatovala se rychle a vydala se k němu.

"Díky za to s tou šipkou," usmála se na něj. "Vypadá to, že část dluhu je splacena."
Red jen mávl rukou a otráveně se obrátil k Irimovi. "A co ty?"
"Půjdeš s námi? Míříme do města," přidala se čarodějka a ohlédla se po něm. Na rozdíl od Reda, se jí krapet ulevilo, když zjistila, že tenhle podivný mladík je chráněncem čarodějů. Začala mu i pomalu odpouštět, co udělal.
"Pokud vám nebudu překážet, proč ne?" pokrčil čaroděj rameny a vyrazil za nimi.

Když od přepadení uběhla půlhodina, byli již daleko. Les začínal řídnout a objevovalo se spíše nízké borůvčí. Dívka si několik bobulek utrhla a jedla je mezi sušenkami.
"Všiml jsem si, že jsi přišla o dýku snu," poznamenal Irim a střelil pohledem po jejím pásu.
Čarodějka smutně přikývla.
"Byla to moje vina, nedávala jsem pozor na krev," řekla a ukázala mu obvázanou dlaň.
V tom si ale něco uvědomila a obrátila se na Reda.
"Nejspíš to znamená, že jsi vysvobozen z jejího vlivu. Slyšíš ještě ten hlas?"
Red se zarazil a chvíli přemýšlel.
"Hm… opravdu mám pocit, že tu není. Škoda, už jsem si na něj začínal zvykat. Nebyl to špatný chlápek."
Dívka se rozesmála, zatímco Irim je zmateně pozoroval.
"Viděl jsi teď někdy ostatní?" zeptala se ho a chroupala jednu sušenku za druhou.
"Kdepak, já už jsem na cestách už dlouho… no vlastně je to spíše dovolená," zachechtal se nakonec. "A co ty? Na misi?"

Dívka zavrtěla hlavou.
"Já hledám své jméno. Ale dostávám plat, takže by se to možná dalo považovat za misi."
"Jméno?" zeptal se zaraženě Irim a vytřeštil na ni oči.
"Ztratila paměť," zavrčel na něho Red v odpověď. Irim si ho nezaujatě prohlédl a potom se obrátil zpět na dívku.
"Je to pravda," přikývla, když zaregistrovala jeho tázavý pohled.
"To je opravdu zvláštní," pronesl tiše a zamyšleně si mnul bradu. "Jak se to stalo?" zeptal se nakonec.
"Nejspíš, při tom, když jsem spadla do Larrie," pokrčila rameny dívka a nezaujatě chroupala sušenku.
"Ty jsi spadla do Osudové?" vyjekli najednou Red a Irim v úplně stejnou chvíli.
Dívka jen přikývla.
"Jak jsi to mohla přežít?" zeptal se jí zaraženě Red a Irima si vůbec nevšímal.
Čarodějka se od srdce zasmála.
"Jak to mám asi vědět? Nicméně přišla jsem o paměť, zlomila jsem si nohu a taky jsem byla pěkně potlučená…"
Red však nevěřícně zvedl obočí. "Jenom potlučená?"
"Zapomněl jsi na paměť a nohu, ty šašku!" vyjela na něj, když jí došlo, že ji vůbec neposlouchal. Povzdychla si a vzala si další sušenku. Koutkem oka se podívala na Irima a zjistila, že se tváří nevyzpytatelně.
"Děje se něco?"zeptala se ho.
Čaroděj se ihned vzpamatoval a usmál se na ni.
"Vůbec nic."

Do města dorazili něco po poledni. Našli si hostinec s ubytovnou, která vyhlížela slibně a přitom nebyla drahá. Zaplatili si pokoje na jednu noc a poté se usadili k jednomu ze stolů, aby si objednali jídlo.
Red si zamračeně stěžoval, že nejedl už celé věky, avšak jakmile k nim přišel nejistý číšník a zeptal se, co si přejí, okamžitě oznámil, že chce kořalku.

"Co si sakra myslíš, že děláš, ty šašku?" zaječela na něj okamžitě dívka a po té se usmála na vyděšeného číšníka. "Nevšímejte si ho, stejně nemá peníze," poznamenala a ušklíbla se směrem k nabručenému Redovi.
Jen co si poručili oběd a číšník zmizel ve dveřích od kuchyně, dívka se zuřivě otočila k Redovi.
"Nemysli si, že budeš chlastat, když jsi teď se mnou na cestách! Něco takového odmítám platit!"
"No dobrá, dobrá, pochopil jsem," řekl Red otráveně.

Irim se nad jejich rozhovorem hlasitě rozesmál, a vysloužil si tak od Reda znechucený pohled.
"Rozhodl jsem se," řekl najednou. "Pomůžu ti najít jméno, co ty na to?"
Dívka se na něj překvapeně podívala.
"Proč tak najednou?"
Irim jí jen s úsměvem pozoroval.
"Prostě ti chci pomoct. Stejně nemám nic na práci."
Red si odfrknul, ale nikdo mu nevěnoval pozornost.
"To je od tebe milé. Nikdy bych nečekala, že se ke mně za takovou chvíli přidají dva lidé," zasmála se dívka.
Irim zvedl obočí a zmateně ukázal prstem na Reda.
"Tenhle se k tobě přidal nedávno? Měl jsem z vás pocit, že se už nějakou dobu znáte."
"To tě nikdo neučil, že na lidi se prstem neukazuje?" zavrčel na něj Red.
"Vlastně už se známe trochu déle, ale to je složitý příběh," vysvětlovala dívka a usmála se na Reda, aniž by si všímala jeho komentáře.

"To si rád poslechnu," opáčil Irim, který ho rovněž ignoroval.
"Do toho ti nic není, copatej," usadil ho Red a nevraživě ho sledoval.
Irim se na něj pomalu podíval, ale po chvíli vyprskl. Red v tu chvíli vypadal, že se na něj vrhne.
Dívka ty dva zmateně pozorovala, ale dřív, než jim stačila něco říct, objevil se číšník s jejich jídlem.
"Sláva jídlo! Málem hlady nevidím!" zajásala, až sebou ti dva trhli. Jen co se všichni pustili do jídla, atmosféra se trochu uklidnila.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která postava se vám zatím líbí nejvíc?

Bezejmenná
Red
Meric
Larren
Urun
Irim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama