Květen 2013

Pírka Čarodějů I. - 3. kapitola/4. část

31. května 2013 v 19:48 | Gura-chan |  Kapitoly

"Jaké zklamání," odfrkl si Larren, když uviděl, jak se skácela na zem. Meric se vrhl k dívce ale Larren ho téměř ihned zarazil. "Počkej…" mávl dýmkou směrem k němu a znovu se na dívku pozorně podíval. Po chvíli se pousmál a pokynul Mericovi. "Podívej se sám. Možná nebude tak slabá, jak jsem si myslel."

Dívka očividně bojovala. Ačkoliv by se neměla být schopná ani pohnout, její tělo se třáslo a ona s pevně zavřenými oči zatínala zuby. Po chvíli je vyjeveně otevřela. Přestalo to. Nechápavě si prohlížela své ruce. Nebyly spálené. I přesto, že ještě před chvílí hořely. Uvolnila se a vyčerpaně oddechovala.

Pírka Čarodějů I. - 3. kapitola/3. část

31. května 2013 v 19:45 | Gura-chan |  Kapitoly

Asi po deseti minutách konečně stanuli na nosné skále, na které byl palác postaven. Už z pohledu z vrchu byl velkolepý, ale teď se zdál ještě velkolepější. Nedaleko od nich stála vysoká strážní věž a na druhém konci paláce u protější skalní stěny byla druhá. Když se na tu nádheru pořádně podívala, všimla si, že skoro každá věž se od sebe liší. Některé byly malé a úzké a ze střech rašily v hojném počtu jako nějaké divé houby. Některé se tyčily vysoko nad ostatními a měli i ochoz s trouchnivějícím dřevěným zábradlím. Jedna byla až robustní a malá okýnka se na ní točila kolem dokola v řadě za sebou, jako lesklý had. Celý palác byl členitý a sestával ze spousty na sebe navazujících budov, přístavků a spojek. Dokonce i s prozářenými střechami a zdmi, však na ni palác působil poněkud temně. Možná za to mohl fakt, že už věděla, kdo jej obývá.

Pírka Čarodějů I. - 3. kapitola/2. část

31. května 2013 v 19:37 | Gura-chan |  Kapitoly

"Mohl bys mi vysvětlit, proč se drápeme na tu horu?" zasténala dívka a svalila se do trávy na jednom z mála rovných míst v okolí. "Nezapomněl jsi náhodou, že jsem měla zlomenou nohu? Nemůžu za tebou běžet!"
"Ach! Promiň," zazubil se na ni Meric a zastavil se. "Potřebuješ si odpočinout?"
"Jen mě nech na chvíli vydechnout."

Mladý doktor si sedl do trávy vedle ní a zadíval se na okolní krajinu.
Byli už dost vysoko. Vlastně byly už dávno nad všemi okolními horami, ale přes to jim zbýval ještě notný kus cesty, aby se dostali až na vrchol. Byl příjemně teplý den. Odpolední slunce zalévalo krajinu jasným světlem a dodával jí kouzlo venkova. Stromy okolo nich už pomalu začínali měnit barvu listí. Podzim byl nedaleko.

Pírka Čarodějů I. - 3. kapitola/1. část

31. května 2013 v 19:29 | Gura-chan |  Kapitoly

•Třetí kapitola•

Bez minulosti

(Před rokem)

Mokro a zima. To byly její první pocity.
Otevřela oči do prudkého slunečního světla. Zasténala, rychle si zakryla oči a převrátila se na bok, až to šplouchlo.
Šplouchlo?

Rozhlédla se kolem sebe. Ležela na mělčině. Kolem dokola byly vysoké skály a hory. Ona sama ležela po pás ve studné říční vodě. Klidně kolem ní proudila.
Nepoznávala to tu.

"Kde to sakra jsem?" napadlo ji. Ale pak ji na mysl padla mnohem závažnější otázka.
Kdo jsem?

Znovu se rozhlédla. Opatrně a plna strachu pohlédla do svého odrazu na vodní hladině. Věděla, že se dívá na sebe, nicméně nepoznávala se.

Pírka Čarodějů I. - 2. kapitola/3.část

30. května 2013 v 15:34 | Gura-chan |  Kapitoly

To uvědomění na tom bylo to nejhorší. Viděl sám sebe, ale nepoznával se. Zděšeně na sebe zíral. Slzy mu stékaly z očí naprosto bezděčně. Neovládal je a ani nemohl.

"Není to moc pěkný pohled, viď?"

"Už… už dost."

Nevěděl, kolik uběhlo času. Ale nepřestávalo to. Viděl své činy znovu a znovu. Nic nenasvědčovalo tomu, že by to někdy mělo skončit. A potom mu na mysl padla jediná otázka.

"Proč… proč jsem tohle dělal?"

Pírka Čarodějů I. - 2. kapitola/2. část

30. května 2013 v 15:30 | Gura-chan |  Kapitoly

Dívka seděla u hrobu a přemýšlela o všem, co jí potkalo.

Jakmile přijeli do města, Karin i se svým manželem Selixem povyprávěla vesničanům trochu zjednodušenou verzi toho, co se jim přihodilo. Dívka se toho nezúčastnila, ale doufala, že žena dodrží svůj slib a nezmíní se o jejích athame.

Rozloučila se s nimi, jen co přijeli do města a poté se ubytovala v jednom z místních hostinců. Ti dva odcestovali, jak nejrychleji to šlo. Možná se báli, že po nich ti lupiči zase půjdou. Nicméně ona tu zůstala. Chtěla být na pohřbu starého kočího, protože by si neodpustila, kdyby před tím utekla. Pokud by zareagovala dřív, možná by ho mohla zachránit.

Pírka Čarodějů I. - 2. kapitola/1. část

30. května 2013 v 15:23 | Gura-chan |  Kapitoly

•Druhá kapitola•

Dýka snu

Kareg se pohnul.
Poté co se dotkl dýky, projel jím velmi silný šok, který ho úplně ochromil. Cítil se, jako by mu celé tělo zamrzlo. Tupá bolest mu tepala v těle. V žilách mu koloval led. Nic příšernějšího snad ještě necítil. Chtěl něco udělat. Chtěl se vymanit z toho strašného pocitu, ale nemohl dělat nic. Vůbec nic.

Všechny smysly mu i nadále fungovaly. Slyšel vše, co si ty dvě povídali. Viděl, jak odjeli. Ale ať se snažil, jak chtěl, nedokázal se pohnout ani o píď.

Pírka Čarodějů I. - 1. kapitola/3.část

30. května 2013 v 15:14 | Gura-chan |  Kapitoly
3. část

Dívka se koutkem oka přesvědčila, že kousek od ní u dostavníku jsou ještě pořád ti dva. Žena vyděšeně sledovala celé dění a snažila se probrat svého manžela.

Dívka si vlastně oddechla, že se mu nic nestalo. Měl opravdu štěstí, že ho pole působnosti nezasáhlo. Nejdřív si myslela, že ano, protože se skácel skoro přesně ve chvíli, kdy zelená dýka začala působit. Ale potom co si ho prohlédla, zjistila, že jen omdlel. Kdyby ne, byl by pořád při vědomí.

Pírka Čarodějů I. - 1. kapitola/2. část

30. května 2013 v 15:04 | Gura-chan |  Kapitoly
2.část

Už ani nevěděl, kdo ho tam dotáhl. Vlastně… nejspíš to byl Kareg. To on ho přemluvil. Prostě za ním jednoho dne přišel. On seděl ještě pořád v tom hostinci. Všichni ostatní už dávno odešli. Vlastně spíš utekli. Před ním.
Právě dopíjel svou skleničku, když vstoupili. Obezřetně přešli mrtvé tělo ležící na zemi a došli až k němu.

"Co chcete?" zavrčel na ně nevraživě.

Kdokoli jiný by určitě utekl. Vždyť měl na sobě krev. Kdokoli by to viděl, zděšeně by vyběhl ven za panického výkřiku: "Vrah! Pomoc! Je tam vrah!" Nicméně oni neutekli. Vypadalo to, že přítomnost mrtvého těla je pro ně asi stejně důležitá, jako bzučící moucha vzadu za výčepem.

Pírka Čarodějů I. - 1. kapitola/1. část

30. května 2013 v 14:58 | Gura-chan |  Kapitoly

•První kapitola•

Zloději a vrahové

Rozhlédla se. Stále tu nebyl.
Chvíli zauvažovala, zda vážně stojí za to utrácet peníze za dostavník, který stejně nepřijede včas. Nakonec se rozhodla, že mu dá poslední šanci a hodlala tu stát a čekat ještě dalších pět minut.
Zatímco netrpělivě podupávala nohou, koutkem oka se ohlédla na dva lidi stojící kousek od ní. Přišli před malou chvílí a zřejmě mezi nimi doposud probíhala bouřlivá diskuze.

Analýza maturitního panikaření

27. května 2013 v 13:57 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím po dlouhé době zdánlivé nečinnosti,

Píšu zdánlivé, poněvadž před maturitou neutečete, i když se hodně, hodně snažíte.
Na chodidlech mám puchýře a na pravém lýtku natažený sval. Dokonce jsem si i malinko rozšířila plíce.
Na všechny lenochy ale dojde řada. Včetně mé maličkosti.
Byla jsem nucena pustit se okraje a skočit, spolu s mými věrnými nohsledy, do hlubin pekelných. A že tam bylo teplo, to vám povím.

Čekárna

10. května 2013 v 23:21 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Po megaultra dlouhé době opět zdravím všechny zbloudilé duše,
Docela nedávno jsem tak moc intenzivně přemýšlela nad svým životem (samozřejmě v posteli ve dvě ráno), až se mi z té únavy atd. zjevila moje čekárna. Sama teď nedokážu říct, zda jsem to opravdu vymyslela já, nebo se mi o tom zdálo... ale hádám, že to mohlo být něco mezitím (konkrétně: zmatené vidiny nešťastného člověka v polospánku a dehydrataci).