Nevhodná pro život

26. února 2013 v 19:41 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím,
Poslední dobou nic moc, jak se tak koukám...
Celá naše třída má očividně naprosto na háku, že má za chvíli maturovat a já se zatím potím jen nad přípravou učení nikoliv učení v doslovném výrazu slova. Ale samozřejmě by se dalo říct, že už umím meteorologii, krajinu, část geologie... hm a to je vlastně vše, dámy a pánové!
Navíc mi moc nepřidaly ony tři týdny nicnedělání - první týden byla praxe, další týden prázdniny a hádejte co? Další rovněž praxe. Slyšeli jste někdy o Vlčích hlídkách? Jde vlastně o monitorování velkých šelem (medvěd, rys, vlk) na území ČR.


Ano, to byla moje praxe. Lozit po horách ve sněhu do půl těla za vytrvalého sněžení. Jak příjemné. A to jsem na truc chtěla najít alespon stopu rysa (s medvědem by se vám vysmáli a vlčí stopa jde strašně blbě rozpoznat od psí), ale jistěže jsme nenašli nic! Akurát tak zajíc, liška a jeřábek. Ach ano! Prosím, bonus + chlupy z roztrhaného zajíce. Jak milé.

Což je však nanejvýš překvapující, je mé nezanedbávání knih, sice u Pírek bych si mohla pohnout a dokončit konečně tu kapitolu, ale momentálně píšu i jinou věc, o které doufám, že se mi povede... sice jsem ještě moc nevymyslela konec, ale znáte to, ono to ke konci prostě vyplyne samo. To je také jedna z věcí, kterou mám na psaní ráda.


Ale už jsem zase odbočila!
Praštit mě po hlavě knihou nepomůže. Na to bych měla začít brát léky - nevykecávejsetuapřejdikvěci.
Ehm, ehm.
Víte, tak mě napadlo, že buď jsem Vodnářský pobuda anebo jsem úplně ale úplně vedle. Myslím obecně.
Když jdu do obchodu, nepřemýšlím o tom. Nevidím ceny. Nemám dedukce.
Vlastně je to ještě horší, když jde někdo se mnou. Tak nějak podvědomně mu předávám veškerou zodpovědnost za to, co se mnou bude.
Jdeš dopředu a do levé uličky? Fajn, momentálně jsem tvůj ocas. Je jedno, že mi osoba něco vykládá, jsem mimo. Vždycky a všude.
Některé věci mi prostě nedojdou.
Mamka mi s oblibou vypráví, že když jsem byla malá, musela mi všechno říct třikrát a nakonec si na to tak zvykla, že začala opakovat i před ostatními až ji někdo upozornil. Není to tím, že bych nechápala, ale mám tendenci okamžitě zapomenout vše co mi dotyčný řekne napoprvé. Anebo prostě nedávám pozor. Vždy přemýšlím úplně o jiných věcech a když po mě najednou někdo něco chce a vyruší mě z mozkové dřímoty, udiveně se rozhlížím, kde jsem.
Kvůli tomu se vždycky děsím, aby po mě učitelé nechtěli něco někam odnést, něco někomu říct, nebo něco zařídit. Já to prostě okamžitě zapomenu a pak nevím co, kde a jak.
Řeknu vám, je to pěkný humus.
Někdy si říkám, jestli náhodou nemám poruchu pozornosti nebo tak něco...
:/


Závěrečné myšlenky:
-už asi měsíc se chystám k doktorce pro kartu a furt zapomínám!
-kniha Otec Goriot vlastně skoro o Goriotovi není, řeší se tam jen pan Evžen, jeho partie a můj oblíbenec a záporák Vautrin
-Vera chce uspořádat nějakou pochybnou pomstu na jejího bývalého... děsím se toho, co vymyslí. Myslím, že trestní rejstřík bude krapet pomuchlán.
-z anime světa shlédnuto: Kimi ni Todoke, Tsuritama♥ a Natsume Yuujinchou


Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co vy a druhá kniha Pírek Čarodějů?

Těším se na ni.
Neznám.
Teprve čtu první knihu.

Komentáře

1 Kara Kara | Web | 2. března 2013 v 12:51 | Reagovat

Mám to úplně stejně. :D Nikdy nevím, když po mě někdo něco chce, pořád nedávám pozor a navíc jsem naprosto nepoužitelná -> maximálně ohřát vodu na čaj, ale jinak prostě nic. :D

2 Gura-chan Gura-chan | E-mail | Web | 5. března 2013 v 19:55 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že je nás "postižených" víc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama