Ze života psavého předmaturanta

7. října 2012 v 10:52 | Gura-chan |  Sběrna úvah
V posledních několika dnech jsem tak moc přemýšlela, o čem všem chci napsat na blog, že jsem skoro polovinu zapomněla a co je nejdůležitější ani na ten blog jsem si nenašla čas…


Ono je to takové - kouknu na blog co je nového - když nic, odejdu a začnu se věnovat něčemu jinému. Nevěděla jsem, že na mě má takový vliv třeba zatoulaný komentář, který mi vlije do žil to správnou psavou náladu.
Ale co to vlastně mluvím, v psaní knih je to o tom samém. Čtenáři jsou důležití a lidé, kteří pomáhají při tvorbě knihy ještě víc. Také by mě zajímalo, proč tolik vyvádím, jen při pomyšlení na to, že bych svou knihu ukázala třeba jen rodičům… Ale fuj! Mám z toho husí kožu!

Ne není to o tom, že se bojím kritiky (já kritiku vítám) ale těch otázek: Jak jsi na to proboha přišla? A co ten děsivý začátek?, apod.
Jediné dílo, které u nich mělo úspěch, byly moje Příběhy z Těrlicka - čili moje dětství v kostce. To mi připomíná, že bych to sem taky mohla šoupnout… no ale trochu se zdráhám, poněvadž je to psané slovo o skutečných lidech a skutečných věcech, co se skutečně staly. A to je přeci jen trochu riziko.

Právě teď se musím potýkat opět se svou sestrou, která se opět naštvala kvůli opět pitomosti a opět mi dělá peklo. Zajímá vás, o čem je řeč?
Z naší kliky u dveří se uvolnil provázek, který moje fenka používá k otevírání dveří. Naučili jsme ji to na základě Dog whisperových rad. Kdo nezná Cesara, je vrah! No a jen proto, že se ten provázek ztratil, mi ségra přislíbila, že mi bude za trest celý den vypojovat internet - máme wifinu. No není to pitomec podlý obecný? Jako bych snad já za to mohla nebo co.

Počítám, že dnes u kafe sním i ten zbytek čokoládových bonbónů, co mamka přinesla z práce (belgická čokoláda prosím!) a pustím se do psaní, protože na to mám zoufale málo času, musím se ještě učit ekonomii.

Ale včera jsem si konečně pomyslně rozhodla, kterou výšku hodlám zdolat. I když je ten obor těžký, je to jediný, který mi může umožnit dělat to, co chci dělat. Ovšem maturita je nevypočitatelná a stát se může cokoli. Je ale dobré, že mám alespoň představu, kam možná půjdu.

Gura-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alliade Chiaki Sheppetsu Alliade Chiaki Sheppetsu | Web | 7. října 2012 v 11:40 | Reagovat

pěkný bloček xD

2 Gura-chan Gura-chan | E-mail | Web | 14. října 2012 v 17:22 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama