Vize dneška...

6. června 2012 v 19:28 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Napadlo mě to v buse cestou ze školy... zdá se mi to nebo se točím v jakési časové smyčce? Každý můj den se teď tak podobá tomu předešlému, že je to až děsivé... no dalo by se to ale považovat i za uklidňující.. alespoň pro mě určitě, jelikož velmi lpím na svých zvyklostech.


Tak například dnes ve škole - spaní na lavici - oblíbená činnost, hlavně když vám učitelka ve třetím ročníku střední školy vykládá kde žijí včeličky a něco si pro sebe bzučí. Nemusím ani popisovat různé reakce na toto počínání od mých vrstevníků.

A zatímco si jedu v buse, jako obvykle celou tu půlhodinu myslím jen na to, kdy už uvidím tu žlutou budovu s nápisem škola, vedle níž je zastávka. Je to znamení, že se ta banda spratků za mnou zvedne, a začne nekonečně pomalu sestupovat ze schůdků. Jakmile se ale za nimi zavřou dveře, můžu se kochat pohledem na ostatní spolucestující, kterým se po tváři rozlévá výraz nesmírné vděčnosti a úlevy, že ti smradi už konečně vypadli. Já sama mám co dělat, abych si po jejich výstupu nestoupla a nezačala tancovat na sedadle.

Nevím jak vy, ale já hrozné ráda pozoruji, jak na sebe řidiči autobusů mávají, kdykoli kolem sebe projedou... musí to být asi skvělé, znát tolik lidí...

Co ale nechápu, jsou ti divní lidé, kteří si sednou za vaše sedadlo a snaží se dát si své tří metrové nohy za hlavu.. nebo vážně nevím co dělají, že mě kopou do místa, kde mám zhruba hlavu...
Ale nakonec se můžu smát těm nejzvláštnějším lidem, které můžete v autobusu potkat... I když jsme teprve kilometr před zastávkou, oni už se zvedají a netrpělivě čekají u dveří, jako by snad chtěli, aby je řidič otevřel a oni mohli vesele vypadnout na silnici za jízdy... Legrační opravdu.

Doma mě přivítá jakási neidentifikovatelná změť černých chlupů, ve které stěží nacházím žlutý míček a zjišťuji tak, že ten můj kožich si chce hrát... no jak se tak na ni koukám, zrovna se vyvaluje v mojí peřince a čučí na mě ať ji jdu hladit.
Na ségřině posteli vidím tribitku za čtyři koruny co někde schrastila a také ingredience pro naše domácí müsli.

Na zemi leží půltuctu Ohníčků, ABC-ček a Čtyřlístků, které ségra dneska vyhrabala ze sklepa.. doufám že to znáte! Jako malá jsem to četla neustále! I když pravda, že jen komixy.. Barbánka, Detektiva Štiku, Čenda je číslo a další :D
Ale trápí mě pohled na mé akvárium... další mrtvá rybyčka :(( ale nechápu co se děje! Voda je kalná jenom z jídla a ne zas tak moc.. měnila jsem jim nedávno :/ ach joo...

No vidím to na černý čaj a začnu spisovat čtenářský deník, a to ani nemluvím o slovíčkách do ajiny :/... čas šprtů se očividně vrací... *smutně odchází do hrobky a zavírá za sebou víko od rakve*

Zde máte jednu z 9gag.com :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Viollet Viollet | Web | 7. června 2012 v 10:50 | Reagovat

Ježdění autobusem je hell. Nejhorší je, když jsou venku 40tky... Všichni ti zapocení lidi opékající se za okny začínají neblaze zapáchat, k tomu se ti začíná točit kufr, protože vzduch uvnitř je takřka nedýchatelný, a pak se na tebe ještě nalepí ženská s dosti špatně oholenýma nohama a při každé zatáčce cítíš, jak tě ten její kaktus škrábe.
Hezký jednorožec, koukám :D

2 Gura-chan Gura-chan | E-mail | Web | 7. června 2012 v 15:17 | Reagovat

:D děkuji :D no máš rozhodně pravdu... musí to být opravdu bezva pocit, když náhodou vyslechneš rozhovor dvou holek sedících za tebou, nejlépe, když si jedna z nich zrovna stěžuje sousedce, že si týden nemyla zuby.. zatímco tys doteď marně uvažovala nad tím, co to v tom buse probůh tak smrdí..:D ale nekecám tohle se stalo mé kamarádce :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama