Pírka Čarodějů I. - 5. kapitola/1. část

22. června 2012 v 15:19 | Gura-chan |  Kapitoly

•Pátá kapitola•

Mistr a Myrda

"Ach jo, pořád ti to moc nejde," povzdych si Meric.
Dívka ležela na zemi před domkem a vyčerpaně oddychovala.
Po třech dnech už se částečně dokázala vyhýbat jeho útokům, ale jakmile se pokusila vytáhnout jednu ze svých athame, nedokázala se soustředit na boj a zároveň na kontrolu. Před chvílí uvízla v působení jedové dýky a skoro celou minutu jí trvalo, než se z ní dostala.
"Ach bože, to byla žalostná podívaná," ozval se Larren a vystoupil ze stínu stromů nedaleko od nich.
Dívka se nevěřícně napřímila a vyškrábala se na nohy.
"Co ty tu děláš?" zaječela a dramaticky na něj ukázala prstem.
Meric jí rychle přinutil, aby sklonila ruku a nervózně se zachechtal.
"To je překvapení, potřebuješ ode mě něco?"
Larren se chvíli znuděně rozhlížel po palouku, na kterém stáli. Po chvíli se ohlédl se ke stromům a nasupeně zvolal: "Nemohla bys už vylézt? Všechny pampelišky už dávno odkvetly!" A než mu mohla ozvěna vrátit jeho slova, vystoupila z lesa čarodějka.


"Urun! Co tady děláš?" zvolal Meric a vytřeštil na oba návštěvníky oči.
Čarodějka se zasmála. "Říkal jsi přece, ať se někdy zastavím na čaj. To už jsi zapomněl?"
"Hehe… samozřejmě že ne, jen pojďte dál!" pronesl Meric a vesele nabídl Urun rámě.
"To si nevšimla, že se jí tím chtěl jen zbavit?" zamumlala si pro sebe dívka sarkasticky a vydala se za třemi čaroději, kteří mířili do domku.
Uvnitř si sklesle uvědomila, že Larren si zabral pro sebe její oblíbené křeslo, a tak si nabručeně přisunula k ohni židli. Urun si sedla do druhého křesla a vesele tlachala s Mericem, který zatím všem připravoval čaj.
Larren mlčel a hledal něco v kabátu. Urun si toho všimla a obrátila se na něj s nebezpečným úsměvem.
"Larrene, nechceš doufám vytáhnout tu věc, že ne?"
Čaroděj se zarazil.
"Nechceš tady kouřit, že ne?"
Meric, který právě nesl podnos s čajem, ho samým zděšením málem upustil, když uviděl, jak se Urun tváří.
Larren si jí chvíli měřil pohledem a poté si poraženecky vytáhl ruku z kapsy. "Samozřejmě, že ne," ucedil.
"Tak to jsem moc ráda!" zvolala vesele Urun a zasmála se. "Meri, zlatíčko, máš už ten čaj?"
"J-jistě. Tady máš," zakoktal doktor a honem položil podnos na stůl.
Dívka celou tu scénu nechápavě pozorovala.
Urun musela mít zřejmě na Larrena nějaký vliv, protože dívka si jasně vzpomínala, že jeho povahu nedokázal zkrotit ani jeho bývalý mistr Darhir. Navíc, Meric vypadal jako by se mu hrozně ulevilo, že se Urun zase uklidnila.
"Mimochodem Larrene, slyšel jsem, že se objevil nějaký nový učeň. Myslím, že se jmenuje Louvie, nebo tak nějak. Co je na tom pravdy?" zeptal se ho z ničeho nic Meric.
Larren sebou trhl.
"Je to jen nějaký další spratek, ještě není rozhodnuto, kdo bude jeho mistrem," odfrkl si znechuceně a pokračoval. "Musím říct, že v dnešní době je o opravdové čaroděje nouze, proto jsou vybíráni i spratci s minimálním potenciálem. V našem společenství je nás už pomálu. Spolu s námi a staříkem Darhirem, patří k Myrdě už jen hrstka opravdových čarodějů," dopověděl čaroděj pohrdavě a upil ze svého čaje.
"Pravda, zbytek se někde ukrývá a nemáme o nich žádné zprávy. Pokud jsou tedy vůbec ještě naživu," poznamenal smutně Meric.
"Království hodně z nás pozabíjelo a jsme teď oproti němu v menšině, ale to ještě neznamená, že můžeme dělat čaroděje i z úplných nemehel," prohlásil Larren a vysloužil si tím pořádný šťouchanec od Urun.
"Neříkej takové věci před Merim!" zasykla na něj tiše.
Dívka se nechápavě podívala na Merica a strnula. Tvářil se jako by do něj uhodilo. Notnou chvíli zíral nepřítomně na podlahu, ale po chvilce nepříjemného ticha se probral a nabídl Urun, že jí dolije čaj.
"Mimochodem Larrene, nevzpomínám si, že bych zval na čaj i tebe," prohodil už zase v normální veselé náladě.
Dívka vyprskla smíchy a Larren je oba zpražil pohledem.
"Vlastně,"odkašlal si čaroděj. "Chtěl jsem s vámi dvěma mluvit."
Dívka si vyměnila překvapený pohled s Mericem.
"A o co jde?" zeptal se doktor.
"Upřímně Mericu, myslím si, že nestíháš být zároveň doktorem, výrobcem magických pomůcek a ještě mistrem," pronesl Larren důležitě.
Všichni se na něj překvapeně podívali.
"Co tím chceš říct?" zeptal se podezíravě doktor.
"Myslím, že chce, abys byla jeho učněm," obrátila se Urun na dívku. Ta se málem zalkla právě polknutým čajem a rozkašlala se.
Larren se chytil za hlavu a Meric to vše nechápavě sledoval. "Jak to myslíš Urun, je to pravda?" zeptal se.
"C-c-cože?" vykuckala ze sebe dívka a těkala pohledem po všech přítomných.
"Víš, Urun, někdy jsi až příliš inteligentní," ucedil Larren skrz zuby.
"Ach, děkuji!" ozvala se potěšeně a zasmála se.
"Počkat, takže to je pravda?" zeptal se znovu Meric, protože byl ignorován.
"Cože?" vyjekla dívka zděšeně.
Larren si povzdechl.
"Myslím si, že by to bylo pro vás pro oba lepší. Ty nemáš tolik času a já mám víc zkušeností."
"Já si zase myslím, že je to kvůli tomu novému učni," pronesla do ticha Urun. "Copak ti Darhir nechtěl toho nového přiřadit?"
Larren zaskřípal zuby.
"Já toho kluka prostě nemám rád."
"To je pravda, ale spíš ti vadí, že nemá skoro žádné nadání, viď?" zahalasila vesele Urun a vůbec si nevšímala, jak čaroděj potichu zuří.
"Takže, abych si to ujasnil. Chceš být místo mě jejím mistrem aby ti Darhir nemohl přiřadit Louvieho?" zeptal se nevěřícně Meric.
Larren podrážděně zasykl.
"Nerad to přiznávám, ale ta holka má mnohem větší potenciál než Louvie. Vlastně… kdokoli má větší potenciál než Louvie," dodal posměšně. "Nemyslím ale jen na sebe. To co jsem řekl, jsem myslel upřímně. Dokážu ji připravit na zkoušky lépe než ty. Zatím jsou její výsledky žalostné."
"Hele, nemluvte o mně, jako bych tu nebyla!" vyjekla na něj dívka a samým rozčilením se zvedla z židle. "Meric mě toho naučil hodně, je to skvělý mistr!"
Larren si odfrkl zatímco Meric se na ni usmál.
"Promiň mi to zlatíčko, ale v tomhle má Larren výjimečně pravdu," ozvala se nečekaně Urun a posadila ji pohledem zpátky do židle.
"Jak to sakra myslí, výjimečně?" zamumlal si pro sebe Larren.
Dívka se na ni udiveně podívala.
"Přece jen, Meric má opravdu moc práce, zatímco Larren jen sedí a kouří tu svou nechutnost," dopověděla svou myšlenku Urun a napila se čaje.
Meric si povzdechl a dívka se na něj obrátila.
"Ty si myslíš, že je to dobrý nápad?" zeptala se ho potichu.
"Asi ano," vydechl doktor a smířlivě se na ni usmál. "Popravdě řečeno, už teď jsem pozadu s výrobou tvých athame a to ani nemluvím o svých pacientech."
Dívka se zamračila a trpitelsky si povzdychla.
"Copak si nemůžete sehnat svého vlastního učně? A co je vůbec tak špatného na tom Louviem? Třeba jste se v něm spletl…" dívka raději zmlkla, protože Larren po ní nebezpečně blýskl očima.
"Je to spratek! Myslí si, že když je z bohaté rodiny, tak si může dělat, co chce. Přitom nemá ani špetku nadání," odsekl Larren navztekaně.
"Silně mi připomíná Irima, když se u nás poprvé objevil."
"Ale no tak, Larrene, nepřeháněj. Slyšela jsem, že chudák Irim to má teď těžké," zastala se ho ihned Urun.
Čaroděj se opřel do křesla a uraženě si založil ruce. Chvíli nikdo nepromluvil. Bylo slyšet jen plápolání ohně v krbu.
"No myslím, že je na tobě jak se rozhodneš," promluvil jako první Meric a podíval se na dívku.
"Pěkně děkuju," zabručela na něj a potom si povzdechla.
"Jak by to vůbec vypadalo? Bydlím přece u Merica… to bych musela na Myrdu každý den?"
Zasténala, když si uvědomila co by to znamenalo - hodiny šlapání do kopce.
"Samozřejmě, že ne. Přestěhovala by ses na ní," odvětil Larren nevzrušeně.
Dívka okamžitě zaprotestovala, ale čaroděj ji ihned usadil. "Přece si nemyslíš, že budu já chodit za tebou?" zavrtěl hlavou a odložil dopitý šálek čaje na stůl.
"Znamená to tedy, že náš Larren má konečně učně?" zvolala vesele Urun až sebou všichni trhli. "To je tak skvělé. Určitě spolu budete výborně vycházet, že?" A naklonila se k Larrenovi, na tváři svůj nebezpečný úsměv.
"Jistě, jistě," vyrazil ze sebe škrobeně čaroděj a vstal. "Jsme tedy domluveni. V osm hodin ráno přijď i se svými věcmi."
Kývl na Urun a oba dva návštěvníci vyrazili do noci. Meric, který je šel odprovodit se vrátil do světničky a posadil se naproti dívce.
Byla bledá a vypadala, že je myšlenkami mimo náš svět. Doktor jí luskl prsty před obličejem, až na něj překvapeně pohlédla.
"Asi je to pro tebe šok…" prohodil lítostivě.
"Tak já se zítra stěhuju na Myrdu. A můj mistr je teď…" dívka si schovala obličej do dlaní. "To vážně potřeboval učně pěkně rychle, když přišel zrovna za mnou," zasmála se nešťastně po chvíli.
Meric na ni vážně pohlédl a zavrtěl hlavou.
"Já si zase myslím, že tě chtěl učit od začátku. Už jen to, že byl u tvého přezkoušení, ačkoliv tam být vůbec neměl… prostě ho zajímalo, jak si povedeš…"
Dívka nad jeho slovy vyprskla smíchy, ale pak zase zvážněla. "Nevím, jak to tam přežiju. Každý den se budu muset stýkat s Larrenem a navíc, vůbec nevím, jestli sem budu moct občas zajít."
Meric se na ni usmál.
"Můžeš přijít kdykoliv, v tom ti nemůže bránit. A navíc bude tam taky Urun a ta už na tebe dohlédne," dodal uklidňujícím tónem.
"Když už to zmiňuješ ta Urun, je opravdu zvláštní. Přišlo mi, že z ní má Larren tak trochu strach."
Doktor se upřímně zasmál, až mu zavlály vlasy.
"To taky má. Urun je vůbec jediná z čarodějů, kterou Larren vždy poslechne. Myslím, že si jí váží, protože je jedna z mála mocných čarodějů. Někteří říkají, že je mocnější než Darhir a navíc… umí být docela děsivá."
"Toho jsem si všimla. A co to mělo být s těmi pampeliškami?" vzpomněla si najednou dívka.
"Ach tohle. Totiž, ona z nich má strach," řekl prostě Meric.
Dívka zvedla obočí. "Fobie z pampelišek? O tom jsem nikdy neslyšela," zasmála se a zavrtěla hlavou. "Ti čarodějové jsou opravdu zvláštní."
"A ty jsi jednou z nich," dodal Meric.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která postava se vám zatím líbí nejvíc?

Bezejmenná
Red
Meric
Larren
Urun
Irim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama