Proč je výhoda být sockou…

Úterý v 13:16 | Gura-chan |  Sběrna úvah
…aneb jak mě sockaření pravděpodobně zachránilo před budoucím hladomorem.

Zdravím náhodné kolemjdoucí,
jsou prázdniny, veget, polovina lidí už je nenapravitelně znuděna, druhá polovina v hrůze křičí, jak se konec prázdnin nezadržitelně blíží… a mezitím jsem já.
 

Zdvořilý otaku aneb problémy anime

7. srpna 2017 v 19:38 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Rozhodně nebylo mým plánem nechat svou stránku bez příspěvku snad nejdelší dobu vůbec, ale už to tak nějak dopadlo.
Nechápejte mě špatně, jistěže jsem měla nějaký ten čas a možná by se našly i nějaké témata, ale drželo mě v šachu jakési podivné vnitřní rozhodnutí, že přece nemůžu po tak dlouhé době jednoduše přijít na blog a začít psát obvyklé kydy, které nikoho až na pár lidí (a možná ani ty ne) nezajímají. Říkala jsem si, když už si dávám na čas, měla bych přijít s alespoň trochu ucházejícím článkem. Tímhle rozhodnutím se ale můj problém velmi výrazně prohloubil, takže z pár týdnů se staly měsíce a z měsíců ještě mnohem více měsíců. Výcuc toho nejdůležitějšího, co se stalo od ledna letošního roku až do teď ale zakomponuji do nějakého úplně jiného článku, takže tímhle odstavcem vaše utrpení končí.

Co tedy bude tématem tohoto článku? Úplně klišoidní věc, nejspíš omílaná dokola a dokola, že už je to vlastně všem úplně jedno. A mě je jedno, že je to jedno. Takže jdu na to.


These days...

15. ledna 2017 v 21:32 | Gura-chan |  Sběrna úvah
Zdravím,
vzhledem k tomu, že jsem již dlouho neprojevila žádnou aktivitou zde na blogu, i když jsem chtěla napsat už dávno, píšu teď, ha. Měla jsem v úmyslu udělat další Journal, ale z nějakého důvodu nemám chuť na jeho koncept, zdá se být volný, jak jen to jde, ale to je dost klamavé zdání. Nejvolnější vždycky bývaly random články, co jsem poté dost ochotně strkala mezi, pokud se to tak dá nazvat "serióznější" články do sběrny úvah.
Momentálně mám hroznou chuť se k tomuto konceptu vrátit, alespoň na chvíli. Journal je přece jen krapet svázaný pravidly… a já nemám myšlenky na pravidla.
 


Harry Potter Kniha vs Film – 2. Díl (1. část)

13. prosince 2016 v 16:04 | Gura-chan |  Recenze a reportáže

Harry Potter a Tajemná komnata

Tak jsem opět zde, abych již podruhé zkritizovala pojetí Harryho jako filmu oproti knize (Sorry for being late with this). Na první díl se můžete kouknout TADY. Jak už jsem jednou podotkla, dílů bude tolik, kolik je Harryho knih (pozor nikoli filmů - věřím, že Relikvie zvládnu zhodnotit dohromady - no tak to jsem zvědavá). A ovšem taktéž znovu podotýkám, že ačkoliv jsem a budu trošku hnidopich, naprosto chápu, že určité věci se museli z filmu "odstranit" aby se vůbec vešel do vymezeného času. Mým úkolem ale bude nejen objasnit jisté nesrovnalosti, ale také poukázat na nesmysly, které se ve filmech často vyskytují - ovšem najdou se zde i zajímavosti v samotném filmu. Už déle nebudu zdržovat, pojďme na to.

Tak tedy druhá kniha Harryho. Musím opět, stejně jako u předchozího dílu, uznat, že zde zase tolik prohřešků není, vlastně je to asi můj nejoblíbenější film, což má pravděpodobně původ v tom, že druhá kniha Harryho byla taktéž dlouho má úplně nejoblíbenější - do té doby než přišel Fénixův řád a Relikvie. Opravdu se v mnoha věcech drží knihy, a působí hodně dobře. I Harry je zde snesitelnější než ve většině pozdějších filmů. Asi jsem to ještě nezmínila, ale nemám moc ráda filmové zpracování Harryho (nevím, či za to prostě může jen Daniel, anebo to, co z Harryho udělali ve scénáři), každopádně mám pocit, že nejvíc se mé představě blíží právě v prvních filmech - čím novější film, tím hůře.

Protože mám pocit, že první díl jsem i přes snahu pojala dost zmatečně, dnes jednotlivé povídání krapet rozdělím do hlavních "částí" knihy. Hope you enjoy it.

Pozn. autorky poté, co zjistila, že napsala už přes sedm stran… lidičky, já vám to musím nakouskovat, jinak z toho zešílíte. Části budou dvě, obě příšerně dlouhé.

Další články